|
|
|
|
|
| Na pevnině je soustředěno mnoho krásných míst a staveb z pozdější doby, než antické. Jde především o Byzantské kláštery, jejichž koncentrace je nejvyšší na hoře Athos (celkem dvacet). Patří sem ale i mnoho přírodních krás v čele s Olympem, sídlem řeckého božstva.
| |
|
|
| |
|
|
| Soluň (Thessaloniké)
Druhé největší město Řecka vzniklo v roce 315 před Kristem. Od patnáctého století až do roku 1912 patřilo Turkům. Soluň má největší přístav v Řecku. Je to velmi rušné město se spoustou parků, zejména podél pobřeží.
Na pobřeží stojí i Bílá věž, která byla součástí osm kilometrů dlouhých městských hradeb. Z její střechy se dá přehlédnout celé pobřeží.
| |
|
|
|
| 
Střecha Bílé
věže |
|
|
| Olymp
Olymp je horský masiv dlouhý 20 kilometrů, jehož nejvyšším vrcholem je Mýtikas (2917 m). Oblast představuje Olympský národní park. Roste zde mnoho druhů rostlin, z nichž některé se vyskytují pouze tady. Do parku vedou značené stezky, ale výstup na Mýtikas je dlouhý a nedá se stihnout za jeden den. Je lepší si s sebou vzít spacák a přespat někde cestou. Stojí tu i dvě horské chaty, ve kterých se dá nocovat.
| |
|
|
|
| 
Olymp |
|
|
| Meteóra
V překladu znamená vznášející se skály. Na erozí vzniklých věžích stávalo kdysi až třiadvacet klášterů. Většina z nich však kvůli nebezpečné pozici spadlo a dnes se jich zachovalo šest. Na první pohled zarazí, že celý komplex je mnohem menší, než si člověk představoval. To však brzy přejde a při stání ve frontě na ve 20. století vytesaných schodech pro snadnější přístup se člověk začne rozhlížet a žasnout. Musela to být obrovská dřina, postavit takové stavby.
V dnešní době náboženského obrození se sem vrací mnoho mnichů a jeptišek. Proto se od návštěvníků vyžaduje určité chování a oblečení. Kdo podmínky nesplňuje, dostane univerzální sukénku nebo není vůbec vpuštěn.
| |
|
|
|
| 
Schodiště v
Meteóře
Meteóra |
|
|
| Delfy
Když podle pověsti Zeus vypustil z protilehlých konců světa dva orly, jejich cesty se zkřížily nad Delfami a tak označily střed země (pupek světa). Delfy byly sídlem Apollóna, který je zde též pohřben. Odevšad se sem hrnuly davy lidí, aby jim v místní věštírně bůh poradil v osobních i veřejných věcech. Věštírna byla umístěna na trhlině v zemi, ze které proudily páry. Těch se kněžka (pýthie) nadýchala a dostala se do transu. Její slova tlumočil kněz, ale odpovědi byly často nejednoznačné.
Vzhledem k významu tohoto místa zde nesmí chybět divadlo, které pojalo 5000 diváků a patří k nejkrásnějším v Řecku. Nad divadlem je stadion. Je dvě stě metrů dlouhý a pojal 7000 lidí. Každé čtyři roky se zde konaly Pýthijské hry. Celým okrskem se vine svatá cesta, kterou lemují pokladnice a dříve i 3000 soch.
Pod silnicí na jihovýchod od Apollónova chrámu je posvátný okrsek Marmáriá, kterému vévodí kruhový tholos, jehož význam není dodnes objasněn. Obklopovalo jej dvacet sloupů. Tři z nich byly opět vztyčeny v roce 1938. Součástí komplexu je i Gymnasion, který sloužil atletům připravujících se na Pýthijské hry.
| |
|
|
|
| 
Celkový pohled
Spodní část |
|
