Hlavní strana Starto (texty jednotlivvých čísel) O Startu O esperantu Esperanto v Česku Esperanto ve světě Esperantská literatura

Esperantští spisovatelé a jejich díla ADAMSON Hendrik (1891-1946), Estonec, učitel a spisovatel. Jeho hlavním dílem trvalé hodnoty je původní román Aŭli (Auli), o životě malého chlapce. Vesperkanto (Večerní píseň), sbírka původních básní. Mnoho jeho básní vyšlo na stranách revue Literatura Mondo a ve sbírce básní Dekdu poetoj (antologie 12 esperantských básníků). ADI - povídky La forto de l' vero (Síla pravdy, 1945). AFOLARANMI Adebayo Ola - (asi 1970-), nigerijský pastor, autor povídky La Instruisto (Učitel, 2003). AGAMJAN Saribek - autor poezie Ŝercaj ekspromptoj (Žertovné neodkladnosti, 1949). AJOLOV Toma - poezie Sur la vojoj de la vivo (Na cestě života, 1994) ALMEIDA Teresa de (pseudonym DEVI Vimala) (1932-) indická Portugalka, narozená v Goa v době portugalské nadvlády. V roce 1952 se přestěhovala do Lisabonu, v roce 1973 do Barcelony. Píše portugalsky, katalánsky a esperantsky. Vedle portugalských sbírek poezie (Súria, Hologramas, Telepoemas, Monçâo) napsala dvě esperantské: Pluralogo (Pluralog, 1996); Speguliĝoj (Zrcadlení, 1998). ANDRIČ Miroslav A. (1952-) Jugoslávec, inženýr. Literárně se uplatňuje mnohostranně ve vědecké fantazii: poezie, kritika, sci-fi povídky, např. Epidemio (Epidemie), Senfina ludo (Nekonečná hra), Destinoj de konscio (Destinace svědomí), Ŝanĝiĝo (Proměna). ANDRUSIEWICZ Mira (1932-), Polka, školní pracovnice. Básnická sbírka Amo, amoro, adoro (Láska, milování, zbožňování, 1987) ANGELOVA Marija P. (-2000?) - poezie Kien ni iras (Kam jdeme, 1991). ANSELMO Petro - povídky La domaĉo (Barabiszna, 1989); La larmoj de Ifigenino (Slzy Ifigeniiny, 1989); Mistero (Záhada, 1990). APOLLO Antonina - poezie Saluto (Pozdrav, 1986). APPLEBAUM Jakob David (1877-1964), židovský obchodník narozený v polském městě Mszczonów. Rotarián a pacifista. Živě se zúčastnil esperantského hnutí v Británii, překládal do esperanta (např. Barona Prášila), psal humorné básně a napsal draha Jozefo (Josef) na základě známého biblického příběhu. ARANDJELOVIĈ Srdj (1920-) Srb, ekonom. Psal povídky, z nichž nejznámnější je Sur dalmata fiŝistinsulo (Na rybářském pobřeží v Dalmácii) o dramatickém boji topící se nevidomé dívky s mořem. ARGUS viz ELLERSIEK Friedrich Wilhelm ARI Valerio (pseudonym SILFER Giorgio) (1949-), Ital, jazykovědec, učitel jazyků. Čelný představitel esperantského PEN-centra. Píše poezii: De tempo al tempo (Čas od času, 1977); Desislava ridetas (Desislava se usmívá, 1987), dramata Doktoro Rosales (Dr. Rosales, 1973), povídky Drole kaj petole (Vesele a dovádivě, 1972), La spegulo de Voldajo (Voldajovo zrcadlo, 1990) i eseje Enkonduko al literatura kritiko (Úvod do literární kritiky, 1978), La sesdekoka: ĉu decida jaro? (Šedesátý osmý: je to rozhodující rok? - antologie spolu s Perlou Martinelli, 1978). AROSEV Grigorij (1979-), Rus, studoval divadelnictví. Původní básně jsou Sonet' (Sonet, 1998) a ‚ru (2001), napsané a vydané dvojjazyčně. ATANASOV Georgi (1881-1960), Bulharský pianista a skladatel. Dílo v esperantu: El la Intima Libro de la Verd-urbaj Esperantistoj (Z intimní knihy esperantistů ze Zeleného Města, 1927). ATANASOV A. D. (1892-1981), Bulhar, redaktor. Od něho vyšel překlad La familio Gerak (Gerakova rodina) od Elin-Pelina a Novaj bulgaraj rakontoj (Nové bulharské povídky) od I. Vazova. Velký historický román Sub la jugo (Pod jařmem) od I. Vazova přeložil spolu s S. Simeonovem. AULD William (1924-), Skot, profesor. Je jedním z největších esperantských básníků, jehož básně vycházejí v řadě esperantských časopisů a revuí. Část jeho díla vyšla ve sborníku Kvaropo (Čtveřice). Jeho významným dílem je La Infana Raso (Dětská rasa), epopej o 25 zpěvech, obsahující celou filozofii autora, další díla: Unufingraj Melodioj (Jednoprsté melodie), Spiro de l' pasio (Dech vášně), Humoroj (Nálady) a El unu verda vivo (Z jednoho esperantského života). Jeho básně jsou vřelé, ale skeptické, autor se ohlíží za životem, který by mohl a měl být jiným. Facetoj de Esperanto (Různorodosti esperanta), Pri lingvo kaj aliaj artoj (O jazyce a jiných uměních) jsou eseje a básně. Za jeho redakce vyšlo velkolepé dílo, antologie esperantské poezie od roku 1887 do roku 1957 pod názvem Esperanta antologio. S M. Boultonovou je autorem veršované filozofické korespondence Rimleteroj (Rýmované dopisy). Neobyčejně úspěšnou je jeho učebnice-čítanka Paŝoj al plena posedo. Jeho hlavním překladem je Don Johano (Don Juan) od Byrona. Další jeho překlady jsou z W. Shakespeara: Epifanio aŭ kiel vi volas (Jak se vám líbí), La komedio de eraroj (Komedie omylů) a Sonetoj (Sonety). Oscara Wildea v Auldově překladatelské dílně zastupuje hra La graveco de la fideliĝo (Jak je důležité mít filipa). Přeložil: Aniaro (Aniara) H. Martinsona, veledílo Nobelovou cenou odměněného básníka. Je to román o posádce v kosmické lodi, která ztratila cestu na Mars a letí k souhvězdí Lyry. Z klasiků science-fiction přeložil Isaaca Asimova La unua leĝo (První zákon) a Arthura C. Clarka Provizoreco (Provizorium). Od Thomsona přoložil: La urbo de terura nokto (Město hrozné noci), od Omara Kajama La rubaĵoj (Odpadky), od čínského spisovatele Junjiana Montara vilaĝo (Pohorská vesnice). Jeho zásluhou je v esperantu i nejslavnější příběh Sherlocka Holmesa La ĉashundo de la Baskerviloj (C. Doyle: Pes Baskervillský) a svět fantazie Johna Ronalda Reuela Tolkiena La Mastro de l’Ringoj (Pán prstenů). Román Jamesa Lesliea Mitchella Spartako (Spartakus) popisuje slavnou vzpouru otroků. AUSTIN Manjo (Mary), Irka z Dublinu, autorka románů Vojaĝoj finiĝas, amantoj kuniĝas (Cesty končí, milenci se scházejí, 1988); Insulo de revoj (Ostrov snů, 1989). AVRIL Georges (vl. jménem COURMONT Georges) (1874-1952), Francouz, šéfredaktor jihofrancouzského deníku „L’Eclaieur de Nice“, autor francouzských románů a povídek, odměnen řádem Čestné legie. Vydával esperantský časopis Nia Gazeto, v němž vycházely jeho povídky, např. Superstiĉoj (Pověrčivosti). AZORIN IZQUIERDO Francisko (1885-1976), Španěl, architekt, radní v Codóbě, poslanec. Narozen v Monfonte de Teruel. Napsal učebnici esperanta (1924), osmijazyčný slovník Terminologio de la Arkitekturo (Terminologie architektury, 1932) a drama Adamo kaj Eva (Adam a Eva). BAENA Nuno (?-1922), brazilský námořní lékař, používal pseudonym La Forgesito (Zapomenutý). Vydal knihu Ama stelaro (Milostné souhvězdí, 1922). BAGHY Julio (1891-1967), Maďar, herec a režisér. Jeho verše jsou plné lyriky, humanismu a veselé nálady. Jeho první velkou básnickou sbírkou je Preter la vivo (Jak šel život), z které mnoho básní bylo zhudebněno. Další sbírky básní: Pilgrimo (Poutník), La vagabondo kantas (Tulák zpívá), Aŭtuna foliaro (Podzimní listí). Díla v próze: Dancu marionetoj (Tancujte, loutky), Migranta plumo (Putující pero), novely, Printempo en aŭtuno (Jaro na podzim), Verdaj donkiĥotoj (Zelení donkychoti), satira, novely Teatra korbo (Divadelní koš), La verda koro (Zelené srdce), Koloroj (Barvy), Ĉielarko (Duha), pohádky 12 národů ve verších a lyrická divadelní hra: Sonĝe sub pomarbo (Snění pod jabloní). Dále: En maskobalo (Na maškarním plese), jednoaktovky. Je autorem románů: Viktimoj (Oběti), Sur sanga tero (Na krvavé zemi), sibiřshé zážitky. Jeho nejrozsáhlejší román je Hura! (Hurá!!), groteska a satira na lidskou společnost. Povídky Nik Nek kaj Kat Jen, jsou vlastně učebnice, tak jako La Verda Koro. Baghy je také autorem velmi dobrých učebnic a dlouhá léta druhým hlavním redaktorem revue Literatura Mondo. BAKO Sándor J., Maďar, který strávil část života v sibiřských gulacích. Propuštěn byl po nástupu Chruščova, ale po potlačení maďarského povstání v roce 1956 prchl do Rakouska. Zemřel někdy v šedesátých letech. Jeho povídky vyšly v souboru Tiaj ni estas (Takoví jsme). BALANO Johán viz PIRON Claude BALBIN Julius (1917-), americký profesor polského původu. Díla: Imperio de l' koroj (Říše srdcí, 1989); Damnejoj (Místa zatracení, 1992); Inter vivo kaj morto (Mezi životem a smrtí, 1996) BALKANANO S. viz ŽIVANOVIČ, Stevan S. BANET-FORNALOWA Zofia (1929-), Polka, učitelka dějepisu. Od roku 1983 vede esperantský divadelní soubor Espero (Naděje). Dílo: La jubileo (Jubileum, drama s Haroldem Brown, 1996), Polaj aktoroj kaj Esperanto-teatro 1887-1992 (Polští herci a esperantské divadlo, 1993), Skize pri Esperanto-teatro : 1887 - 1992 (Stručně o esperantském divadle 1887-1992, 1993), Universalaj kongresoj kaj Esperanto-teatro : 1905 - 1992 (Světové kongresy a esperantské divadlo 1905-1992, 1993), Historio de Esperanto-movado en Bjalistoko (Historie esperantského hnutí v Bialystoku, 1999), La familio Zamenhof (Rodina Zamenhofů, 2000), Antoni Grabowski: eminenta Esperanto-aganto (Antoni Grabowski, vynikající esperantský aktivista, 2001). BARAKA Erco - Díla: romány Mia kara mosto (Můj drahý mošt, 1986); Eli kaj Jahu (Eli a Jahu, 1986). BARANYAI Imre (Emba) (1902-1961), Maďar, prodejce obrazů. Pracoval v dělnickém esperantském hnutí SAT. Dílo: román Maria kaj la grupo (Marie a její parta, 1936), básně La profeto (Prorok, 1934); En ekzilo (V exilu, 1938); Ekzilo kaj azilo (Exil a azyl, 1962). BÁRCZI Géza (1894-1975), maďarský jazykovědec. V maďarštině vydal desítky odborných prací a stovky studií. Patří k největším osobnostem maďarské jazykovědy. Jeho esperantská činnost probíhala ve dvou obdobích: 1909-1914 a 1964-1975, avšak literární činnost se váže pouze k období prvnímu. Psal povídky, např. La venko de Hathor (Hathořino vítězství) ze starého Egypta. BARTHELMESS Norbert (1897-1987), německý novinář z Düsseldorfu. Redigoval několik esperantských časopisů (Sennaciulo, La Nova Epoko, La lernento), psal učebnice esperanta, přeložil Goethova Fausta. Ve svých vlastních pracích se zaměřoval na děti a mládež: Diablidoj (Čertíci, 1928); Ne plu ludo.. kaj aliaj noveloj (Už ne hra a jiné povídky, 1927-1947). BAUDIN-VATRÉ, Juliette (1910-1937), autorka poezie Rokoj (Skály); Skiado (Lyžování), Matena zorgemo (Ranní starostlivost), Papilio (Motýl). BAUPIERRE Henri viz Vatré, Henri BAYS Gersi Alfredo (1934-), Brazilec, vydavatel esperantského literárního časopisu Fonto (= zdroj, pramen), autor románu La profeto el Pedras (Prorok z Pedrasu, 2000). BEAUCAIRE Louis (1925-1983), Francouz, který od roku 1950 bydlel v Berlíně. Proslavil se sbírkami erotických anekdot Kruko kaj Baniko el Bervalo (Kruk a Banik z Bervalu, 1970), El la vivo de bervala sentaŭgulo (Ze života bervalského darmošlapa, 1974) a pohádkami Fabeloj de la verda pigo (Pohádky zelené straky, 1981). BECKER Ulrich (1958-), Němec, studoval v Berlíně a New-Yorku. Píše hlavně povídky: La aĵoj kaj la sezonoj (Věci a sezóny, 1996), Vivprotokoloj (Životní protokoly, 1995 - se Zdravkou Metz). BEECKMANS Jef Alois (1906-1975), člen trojice, která psala pod pseudonymem Deck Dorval. Redigoval esperantský nudistický časopis přátel přírody La Migranto (Poutník), byl skvělým lingvistou. Viz Frans van Dooren a Jos Deckkers. BEIN Kazimierz (1872-1959). Polák, lékař, známý pod pseudonymem KABE. je jedním z největších esperantských stylistů. Jeho překlady: Fundo de l'mizero (Dno bídy) od W. Sieroszewského. La interrompita kanto (Přerušená píseň) a Bona sinjorino (Dobrá paní) od E. Orzeskové, Elektitaj fabeloj (Vybrané pohádky) od bratří Grimmů. Versaĵoj en prozo (Verše v próze) od S. Turgeněva, Patroj kaj filoj rovněž od S. Turgeněva, Pola antologio (Polská antologie), Internacia krestomatio (Mezinárodní čítanka), La lanternisto (Světlonoš), novely od Niemowského, Sienkiewitcze, Orzeszkové, Prusa a Unua legolibro (První čítanka), částečně původní. Jeho největším dílem je překlad velkého historického románu La faraono (Farao) od B. Prusa. Dalším jeho veledílem je Vortaro de Esperanto, s přesnými a výstižnými definicemi. La Faraono a Vortaro patří k jeho hlavním dílům pro mistrovství překladu a slohovou krásu. BELMONT Leo viz Blumenthal, Leopold BÉNCZIK Vilmos (1945-), Maďar, doktor práv, redaktor, je autorem díla Libro de romanoj, obsáhlé části šesti románů, Baza literatura krestomatio, redaktorem revue Hungara Vivo a spolu s W. Auldem redigoval obsáhlé dílo 25 Jaroj-antologio de belartaj konkursoj. Jeho kritické stati a přednášky vyšly v publikaci Studoj pri la Esperanta Literaturo (Studie o esperantské literatuře). BENKA Martin (1888-1974), Slovák, akademický malíř, národní umělec, nositel zlatého Řádu republiky. Autor studie Pri slovaka arto (O slovenském umění) a povídek: La akvoguteto (Kapka vody), Ruĝaj diantoj (Rudé karafiáty), Stranga koncerto (Podivný koncert). Benka namaloval série pohlednic s texty v esperantu nebo na motivy esperanta. BERARU Miŝu (1903-1938), rumunský tiskař. Napsal učebnici a slovník pro rumunské esperantisty, sestavil portrétní album a napsal básnickou sbírku Spite la vivon! (Navzdory životu, 1928). BERGIERS Leon (1904-?), Belgičan, aktivista SAT, napsal mnoho článků, novelu Ili (Oni, 1930) a překládal: Tousseel: La Morto de Blanjo (Blančina smrt, 1925), Eekhoud: Servokapabla (Funkční, 1927). BERNARD Roger (1907-1997), Francouz, spisovatel, skvělý stylista. Jeho původní díla jsou básně Almenaŭ bukedeto (Alespoň kytička) a další původní dílo Raymond Schwartz, lia vivo kaj verkaro (Raymond Schwartz, jeho život a dílo). Přeložil: Bela indiferentulo (Krásný lhostejný) a Homa voĉo (Lidský hlas) od J. Cocteaua, hry-komedie La Ŝipego Tenacity (Loď Tenacy) od Ch. Vildraca a Topaze od M. Pagnola a od P. Sartra: La naŭzo (Ošklivost), Sen eliro (Bez východiska), drama, dětskou knihu La buton-milito (Knoflíková válka) od Pergauda. BERVELING Gerrit (1944-), Nizozemec, pastor remonstrátů. Velmi aktivní autor a překladatel. Mezi jeho překlady do esperanta je i latinský spis M. Jana Husa, latinská antologie, moderní překlady biblických textů, Erasmova Chvála bláznovství, Lukianův osel aj. Jeho původní dílo zahrnuje především poezii Vi kion legus tie ĉi (Co bys zde přečetl, 1985); Tri 'stas tro (Tři je příliš, 1987); Trifolio (Jetel, 1988); Kanto pri Minotaŭro (Píseň o Minotaurovi, 1993) a jeden román Fadenoj de l' amo (Vlákna lásky, 1998). B.G.D. viz DELATOT Benjameno G. BIELINSKI Józef Pawel - autor povídek Mateo kaj Hedviga (Matěj a Hedvika, 1986); Paŭlo (Pavel, 1986). BLUMENTHAL Leopold (pseudonym Leo Belmont) (1865-1941), polský židovský spisovatel, filmový teoretik, překladatel, básník, mající významné postavení v polské literatuře jako mistr detektivního žánru (Tajné líčení před porotou, Ďáblice, Mezi soudem a svědomím, Nezbytnost, náhoda nebo svobodná vůle?). Do esperantské literatury se zapsal básnickou sbírkou Sonoj Esperantaj (Zvuky esperantské, 1908). BOATMAN Douglas Phillips (1892-?), Angličan, oční optik. Dílo: romány La nekonata konato (Neznámý známý, 1932); Kara diablino (Milá ďáblice, 1979) a divadelní hra Jes, panjo! (Ano, maminko!, 1936). BONAERO Ergoto viz HRYNKIEWICZ Adam BORČIČ Lucija (1921-), Chorvatka, účetní. Překládá do esperanta chorvatskou literaturu a píše vlastní poezii: Pulsas la viv' (Život tepe, 1977-2001). BORGES DOS SANTOS M (Dokito) (1926-), Brazilec, poezie Pluraj vibroj (Vícero záchvěvů, 1998) vyšlo současně v esperantu i brazilské portugalštině. BOROVKO Nikolaj Afrikanovič (1863-1913), Rus, učitel, novinář a knihovník. Žil ve vyhnanství na Sibiři, po návratu v Oděse a Petrohradu. Je znám dopisem, který mu Zamenhof poslal s podrobným vysvětlením, jak esperanto vzniklo. Překládal ruskou klasiku, např. La ŝtona gasto (Kamenný host) od Puškina. Jeho nejvýznamnější vlastní dílo je povídka En la tombo (V hrobě, 1892). BOTTRILL Krys (Ungar), autor sbírky Meznokto metropola (Půlnoc v metropoli, 1991). BOULTON Marjorie [1924-], Angličanka, profesorka, básnířka a spisovatelka. Básnířka velmi intimních básnických cyklů. Slavná jsou její velká původní díla: Kontralte (Alt, 1955), Eroj (Zlomky, 1958), Cent ĝojkantoj (Stovka radostných písní, 1957), o světlých stránkách života, Kvarpieda kamarado (Čtyřnohý kamarád, 1964), deník kotěte a Dek du piedetoj (Dvanáct nožiček, 1964), také o koťatech. Autorka divadelní hry: Virino ĉe landlimo (Žena na státní hranici, 1959) a veršované divadelní hry Ĉe l'akvo de forgeso (U řeky zapomnění, a třech komedií Ni aktoras (Hrajeme divadlo, 1971). Další sbírkou novel je Okuloj (Oči, 1967), , životopis Biografio de Zamenhof, původně napsaný anglicky a korespondence ve verších s básníkem W. Auldem Rimleteroj de M. Boulton kun W. Auld. BÖTI László (1914-1962), Maďar, středoškolský učitel. Publikoval v časopisech. BRAUN Stanislaw Zygmunt (pseudonym Wiktor Elski) (1893-1956), Polák, úředník. Zanechal básně Unuaj agordoj (První akordy, 1910). BRIGGS Louise Broek, P.W. van den - Angličanka, učitelka v dívčí škole. Psala scénky pro děti: Cindrulino kaj aliaj teatraĵetoj por infanoj (Popelka a jiné hry pro děti, 1920); Internacia dialogaro (Mezinárodní rozhovory). BRONŜTEJN Mikaelo (1949-), Rus, inženýr. V esperantu píše, překládá, zpívá. Překládá do esperanta bratry Strugacké, napsal román Oni ne pafas en Jamburg (V Jamburgu se nestřílí, 1993), básně a povídky Legendoj pri SEJM (Legendy o Sovětské esperantské mládeži, 1992); Jen, denove... (Hel, znovu ..., 1998); Du lingvoj (Dva jazyky, 2001). BROWN Harold (?-2004), napsal hru Eduko danĝera (Nebezpečná výchova, 1995). BROWNE Peter E. = Bra?n, Petro (1957-), Američan z Texasu. Píše anglicky, španělsky a esperantsky. Básně Vagabonde (Jako tuláci, 1998). BUBENÍČEK Stanislav, pseudonym BUBENIĈ Stan (1904-1979), český právník z Litomyšle. Po zrušení své advokacie r. 1948 vystřídal na šestnáct povolání, nakonec skončil v cirkusovém orchestru. Po odchodu do důchodu (1964) se vrátil do Litomyšle, přispíval do místního tisku soudničkami, které vyšly knižně pod názvem Zač je v Hradci pardubický perník. Své cirkusácké zážitky zpracoval v románě Kvapík pro Lipicány (1965). Když se seznámil s litomyšlským esperantským spisovatelem Karlem Píčem, naučil se esperanto a sám svůj román přeložil. Překlad vyšel až posmrtně v r. 1988 v Haagu pod pseudonymem Stan Bubenič a názvem Sub cirkotendo (Pod cirkusovým stanem). BUDAPEŠŤSKÁ ŠKOLA byla centrem literární činnosti po více než dvě desetiletí a její vliv trvá. Téměř všichni vynikající básníci a spisovatelé byli soustředěni a spolupracovali s revuí Literatura Mondo. Hlavními reprezentanty této školy byli K. Kalocsay a J. Baghy. Tato škola nesmírně přispěla k vývoji a dokonalosti jazyka. Literatura Mondo bylo také vydavatelství, kde vyšlo během té doby několik desítek cenných knih. BUKAR - autor hry La reto (Síť, 1971) a skečů Gizela kaj Roberto (Gisela a Robert, 1974). BULTHUIS Hendrik (1865-1945), Holanďan, celní úředník, autor a překladatel více než 30 děl. Má pozoruhodný vypravěčský talent, jeho původní romány jsou: Idoj de Orfeo (Potomci Orfeovi, 1923), Jozef kaj la edzino de Potifar (Josef a Putifarka, 1926), La vila mano (Huňatá ruka, 1928) kaj Inferio (Peklo, 1938). Jsou to rozsáhlé romány, velmi čtené. Napsal sbírku původních básní: La du ŝipoj (Dvě lodi), původní divadelní hry: Malriĉa en spirito (Chudý duchem), Onklino el Ameriko (Teta z Ameriky). Z jeho četných překladů uvádíme: La malgranda Jhano od von Eedena, velmi populární dílo holandské literatury. Jane Eyre od Ch. Bronteové, Salome od O. Wildea, La leono de Flandrujo od H. Conscience, Imperiestro kaj galileano od H. Ibsena, Karaktero od Luisciuse, Robinsono Kruso od Defoea, Taglibro de vilaĝpedelo od M. Blichera a Du biletoj. BURGER Josef (1881-1970), sárský horník. Psal básně: Rido sanigas (Smích uzdravuje, 1968). BURKHARDT Adolf (1929-2004), německý evangelický kněz, řaditel esperantské knihovny v Aalen. Podílel se na ekumenickém překladu Bible do esperanta (se všemi knihami) a na sbírce duchovních písní Adoru (Zbožňuj). CAMACHO Jorge (Kamaĉo, Georgo) (1966-), Španěl, arabista a islamista. Díla: Pandemonio (Pandemonie, 1990 - společně s dalšími autory), Sur la linio (Na lince, 1991), La ĉapo de la sterko-vermo (Chrobákova čepice, 1995), Ibere libere ((Svobodně ibersky, 1993 - s dalšími autory), La Majstro kaj Martinelli (Mistr a Martinelli, 1993), Ekstremoj (Extrémy, 1997 - s dalšími autory), La liturgio de l‘ foiro (Liturgie trhu, 1999). CARR Timothy Brian (1943-), Angličan, knihovník. Esperanto se naučil po návštěvě Československa, kde si uvědomil jazykový problém. Napsal básnickou sbírku Sur Parnaso (Na Parnasu, 1998). CASES Martin, Miquel (1863-?), katalánský divadelní herec. Jednoaktovka Mistera krimo (Tajemný zločin, 1910), humoristické knihy Unu fojon (Jednou), Vivu Esperanto (Ať žije esperanto). CHASE R. M. Chaves, Sylla - Povídky La mopso de lia onklo (Mopsl jeho strýce, 1909) CHAVES Sylla (1929-), Brazilec. Díla: Animo prisma (Prismatická duše, 1959), Por pli bona mondo (Za lepší svět, 1970), Plurnacia bukedo (Vícenárodní kytice, 1981), Karnavalo (Karneval, 1981). CHMIELIK Tomasz - Polák, autor povídek La horloĝo (Hodiny, 2003) a překladatel slvaného románu Güntera Grasse Plechový bubínek (La lada tambureto, 2000). CHRISTENSEN Niels - Nor, autor novely La fingro de la diablo (Prst ďáblův, 1957). CIBULEVSKIJ Dmitrij Mihajloviĉ (1946-), Ukrajinec. Povídky Literaturaj provoj (Literární pokusy, 1999 a 2000). CÍCHOVÁ-HRDLIČKOVÁ Jana (1923-), průvodkyně cizinců, autorka publikace Lidice a mnoha básní, uveřejňovaných v esperantských časopisech. K tisku je připravena sbírka 50 básní. Vyšly jí sbírky Liriko intima (Intimní lyrika), Pragaj preĝoj (Pražské modlitby), Signo de ekkrio (Znamení výkřiku) a Kvar sezonoj (Čtyři roční období). CIKLAURI Giorgi (?-1914), Gruzínec píšící pod pseudonymem Tiflisano (= Tbilisan). Hlavní díla: Tra la mondo per Esperanto (Po světě s esperantem, 1909-1911) a Poemaro (Básně, 1911). CINK Josef (1933-), středoškolský profesor. Autor něholika zpěvníků a učebnice esperanta pro pokročilé. CLARK Brendon (1904-1956), novozélandský učitel. Dílo: Kien la poezio? (Kam kráčí poezie?, 1957). CLAUDEL Jean-Louis, autor povídek Avo-fungo kaj aliaj rakontoj (Děda Hříbek a jiné povídky, 1992). CODJO Jean - Narodil se v Bebinu, v obci Kodji, kde založil školu. Povídky: La paŝo senelirejen (Krok do bezvýchodna, 2001), Dialogo inter surduloj (Dialog mezi hluchými, 2002). COLAS Claudius (1884-1914), Francouz, úředník v nakladatelství. Padl v první světové válce v bitvě u Marny. V roce 1910 byl jednim ze zakladatelů Katolické esperantské ligy (IKUE) a redigoval časopis Espero Katolika (Naděje katolická). Zanechal povídku La lignoŝuoj (Dřeváky, 1914). CONTERNO GUGLIELMINETTI Clelia (1915-1984), Italka. Spolupracovala se satirickým časopisem La Pirato (Pirát), později přispívala i do všech významných esperantských revuí. Stala se členkou Akademie esperanta a pracovala i v porotách literárních soutěží. Její původní sbírkou básní je Eta vivo (Drobný život, 1959). Slavná je její povídka La vivo kaj morto de Wiederboren (Wierborenův život a smrt). COOL Gerard (1921-), Nizozemec, autor románu La misio de Sava (Sávino poslání, 2001). CORREA Glauco Rodriguez (1929-), Brazilec, univerzitní profesor. Píše portugalsky a esperantsky. Do esperanta také překládá. COURMONT Georges viz AVRIL Georges CSISZÁR Ernö (1940-), Maďar, diplomovaný historik a geograf, středoškolský profesor. CULBERT Ruth - autorka knihy Kvar teatraĵoj (Čtyři hry, 1994). ĈALDAJEV Viktor (1945-), Rus, žije v sibiřském Barnaulu. Jeho básně vycházejí v různých esperantských časopisech, některé zhudebnil Nikolaj Lozgačev. ČEJKA Theodor (1878-1957), řídící učitel v Bystřici pod Hostýnem. Nestor esperantského hnutí v českých zemích, jeho zakladatel. Čejka napsal první učebnici a slovníky ve spolupráci s vynikajícím komeniologem J. Krumpholcem a V. Bilíkem, které vyšly v řadě vydání. Byl redaktorem tehdejší revue Revuo Internacia a Internacia Pedagogia Revuo. Překládal z T. G. Masaryka, Machara aj. Byl vynikajícím redaktorem. ĈORNIJ N. - poezie Ŝtupoj (Schody, 1990). DADAEV Oleg (Oĉo) (1973-), Azerbajdžánec arménsko-polského původu. V roce 1990 odešel na Ukrajinu a od roku 1995 žije v Moskvě. S dalšími básníky vydal almanach Moskvaro (Moskevská čtyřka, 1998) a sbírku Kvio (Nehybnost, 2000). DAHL Einar (1904-), švédský učitel, píšící pod jménem Valo. Původní dílka: Dialogoj kaj komedietoj (Dialogy a komedie, 1933). DAMBE David (1895-?), Litevec, obchodník, psal povídky o černoších v časopisech SAT. DAMBRAUSKAS Aleksandro (Dombrovski)(1860-1938), litevský prelát a profesor. Psal i pod pseudonymem A. Jakstas. Narodil se v Kuroniai, avšak v r. 1889 musel odejít do exilu. Psal litevsky, polsky, rusky, latinsky a esperantsky. Původní esp. díla jsou Versaĵareto (Kniha veršíků, 1905) a Malgrandaj pensoj pri grandaj demandoj (Malé myšlenky o velkých otázkách). DAN Tirinaro viz ĜONG Sasop DANVY Jopetro - poezie Orelringo (Náušnice, 1994). DECKERS Jos (1903-1979), člen autorské trojice Deck Dorval. DECLERCK Christian (1938-), Belgičan z Ostende. Jeho původní díla jsou básně Ŝirpecoj (Útržky, 1991) a románová autobiografie Tarokoj kaj epokoj (Taroky a epochy, 2002). DEGENKAMP G. (1895-), Holanďan, akademichý malíř. Autor vynikajícího díla Sesdek jaroj de esperanto a přeložil Taglibro de Anne Frank. Od K. Čapka přeložil z češtiny Skizoj pri Nederlando. DEIJ Leendert C (1919-), Nizozemec, autor básní Fragmentoj (Zlomky, 1988); Infaneske (Dětinsky, 1997) a románu Aminda (Roztomilý, 1997). DEK Liven viz GUTIÉRREZ Miguel DELATOT Benjameno G. (= B.G.D.) - poezie Mem (Sám, 1973) DENG Huijin = Huijin, Deng = Jinquan DEŜKIN Georgo (1891-1967), Rus, úředník. Za stalinských represí proti esperantistům osm let vězněn. Psal verše Versaĵoj (Verše, 1912), elektitaj versaĵoj (Vybrané verše, 1957). DEVI Vimala viz ALMEIDA Teresa de DEVJATNIN V. Nikolajevič (1862-1938). Rus, učitel, vynikající stylista s rozsáhlou literární činností. Jeho větším původním básnickým dílem je Nevola Mortiginto (Člověk, který nechtěně zabil, 1896), následují původní divadelní hry-komedie: Edziĝo (Ženitba), Nefinita dramo (Nedokončené drama), La instruita mimikisto (Poučený mim); mnoho překládal z A. Puškina: Boris Godunov, Ruslano kaj Ludmila, Poltava, Husaro. Další jeho překlady: Fabloj de Krylov (v poslední době znova přeloženy S. Rublovem pod názvem Elektitaj Fabloj), drama od Romanova La reĝo Judea, od F. Schillera Garantio, od Herdera Infano de zorgo, Demono kaj anĝelo od Lermontova. Jeho další původní díla: Unuaj esperantistaj satiroj (První esperantské satiry, 1912), Elementa esperanta sintakso, Esperanta afiksaro a spisek Propaganda piedvojaĝo al la oka (Propagační pěší cesta na osmý sjezd, 1912), jeho cesta pěšky z Paříže do Krakova. A je autorem několika učebnic. Všechna jeho díla jsou obsažena ve čtyřdílném Plena verkaro. DIMITRI - autor knihy Afrik' amo: de blanka Afriko ĝis nigra Afriko per bicikloj - bunta vojaĝo (Africká láska: od bílé Afriky až k černé Africe na kolech - pestrá cesta, 1994). DINWOODIE John (1904-1980), Skot, duchovní, vynikající básník. Jeho sbírka básní vyšla také v KVAROPO pod názvem Kastelo el revoj (Vzdušný zámek). Hodně překládal skotskou poezii. DOBRZYŃSKI Roman, () Polák, natočil řadu dokumentárních filmů v esperantu a zveřejnil povídku La nigra kokino Miki (Černá slepice Miki, 1960) DOKITO viz BORGES DOS SANTOS, M DOLGIN Grigorij - Rus, autor písňových textů Spektro de l' tempo (Spektrum času, 1993) a Al Juna Amiko (pro časopis Mladý přítel, 1996). DOLINSKÝ J. V. (1892-1965). Slovák, učitel, zasloužilý umělec. Autor esperantských učebnic, slovníků a překladatel. Původní básně: En aŭtuno (Na podzim), Rememoro (Vzpomínka), Profunda okulparo (Hluboké oči). Překlady: Je la foiro en Detva (Na tržišti v Detve) od Timravy, Adam Ŝangala od Nadáši-Jégé a mnoho překladů z Hvězdoslava. DOMBROVSKI Aleksandro viz DAMBRAUSKAS Aleksandro DOMÈNECH I MAS Artur (1878-1936), Katalánec, učitel latiny. Narodil se v Barceloně. Získal ceny na esp. literárních soutěžích. V roce 1937 vydal své Poemoj (Básně). DOOREN Frans van (Dorval, Deck) (1905-1996), Belgičan, architek. Hlavní autor tvůrčí trojice píšící pod jménem Deck Dorval, samostatně používal pseudonym F. V. Dorno. Narodila se v Belgickém Mechelenu, pracoval v lesnictví, drůbežářství i jako obchodník, rád cestoval a lovil. Psal nizozemsky, afrikánsky, anglicky a esperantsky, prózu i poezii. V esperantu napsal Jaĥto veturas for... kaj veturigas la morton (Jachta odjíždí ... a veze smrt, 1983); Kazinski venas tro malfrue (Kazinski přichází příliš pozdě, 1987); Nigra magio (Černá magie, 1988); Urd Hadda murdita! (Urd Hadda zavražděn!, 1990); Kia miksaĵo! (Jaká to směsice!, 1938), La aventuroj de L.R.M. Stultulof la Xa. (Dobrodružství Jeho královské výsosti Hlupana X., 1938); Satiroj (Satiry, 1977), Levu la manojn! (Ruce vzhůru). DORNO F. V. viz DOOREN Frans van DORVAL Deck - společný pseudonym tří přátel: Frans van Dooren (DORV), Alois Beeckmans (AL) kaj Jos Deckkers (Deck). Van Dooren psal, Deckkers kritizoval, Beeckmans dělal konečnou redakci. Po smrti svých přátel získal Van Dooren od dědiců práva všechna rozpracovaná díla dokončit. DRESEN Hilda (1898-1981), Estonka, radiotelegrafistka, básnířka a překladatelka. Její původní básně: Norda naturo (Severská příroda, 1967), básně melancholické, smutné a přesto plné extáze z radosti nad životem. Její překlady: Elektitaj versaĵoj od M. Underové, Horizontoj od V. Barbaruse, Estonaj kantoj, Estona antologio, Estona ,soveta poezio a národní epos Kalevipoeg, vynikající překlad. DROOGENDIJK C.Chr. (?-1918), Nizozemec, psal v esp. články, písně a poezii: Esperantaj poemoj (Esperantské básně). DUC GONINAZ Michel (1933-), Francouz, docent na univerzitě v Provence, člen Akademie esperanta, vedoucí gramatické sekce, hlavní redaktor největšího esp. slovníku (PIV). Přeložil La fremdulo (Cizinec) A. Camuse a Sonĝonovelo (Snová novela) A. Schnitzlera. EGERRUP Hans L. (?-1954), Dán, autor románu D-ro Dormer (Dr. Dormer, 1945). ELGO Serĝo viz LAGRANGE Georges ELLERSIEK Friedrich Wilhelm (pseudonym Argus) (1880-1959), Němec, vydavatel. Narozen v Calvórde. Redigoval esperantské časopisy (Germana Esperantisto, Esperanta Praktiko) a napsal román Pro kio? (Kvůli čemu?, 1920). ELSKI Wiktor viz BRAUN, Stanislaw EMBA viz BARANYAI Imre ENGHOLM Stellan (1899-1960), Švéd, spisovatel a překladatel. Získal velkou popularitu svými původními romány Homoj sur la tero (Lidé na zemi, 1932), Al Torento (K Torentu), Infanoj en Torento (Děti v Torentu, 1934), druhý díl Junuloj en Torento (Mládež v Torentu), Vivo Vokas (Život volá, 1946) a svými překlady: Gosta berling, La mono de sinjoro Arne, La ringo de generalo, všechny od S. Lagerlöfové a La pasko od A. Strindberga. Ve spolupráci s P. Nylénem přeložil velké dokumentární dílo Per balono al la poluso, deník Andréovy výpravy, dále Ekspedicio Kon Tiki od T. Hayerdala a La fino od F. Bernadottea. Mistrovské novely jsou: Maljunulo migras (Stařec putuje) a Venĝo (Pomsta, 1943). ERIKSSON Reino (1940-), narodil se ve finském Iisalmi. Magistr sociálních věd, novinář, ředitel Kulturního centra v Iisalmi. Píše finsky a esperantsky. Do esperanta přeložil pravoslavnou liturgii. Původní esperantské sbírky jsou Ŝtona testamento (Kamenná závěť, 1981); Floroj de herbejo (Luční květy, 1991); Anselmo kaj Elvira (Anselm a Elvíra, 1999). EROŜENKO Vasilij (1890-1952), Rus, nevidomý, přes svoji slepotu procestoval velkou část světa, hlavně Čínu a Japonsko. Psal japonsky a přednášel ruskou literaturu na pekingské universitě. Je autorem původních děl: Gemo de unu soleca animo (Klenot jedné osamělé duše), Unu paĝo el mia lerneja vivo (Jedna stránka z mého školního života), Turo por falo (Věž na spadnutí), Malvasta kaĝo (Těsná klec) a básně, jako Ciganino (Cikánka). Jeho dílo patří třem literaturám: esperantské, ruské a japonské. Sloh výborný, sentimentální. Dále: Lumo kaj ombro (Světlo a stín, 1979), povídky, rovněž Tundro ĝemas (Tundra vzdychá), Stranga kato (Podivná kočka, 1983) ERTL István (1965-), Maďar, žijící nyní v Bruselu, předtím jako redaktor revue Esperanto v Rotterdamu. Učitel a překladatel. Do esperanta veložil Esplorvojaĝo (Studijní cesta) Julesa Vernea, Senekův traktát Pri feliĉa vivado (O šťastném žití) aj. Jeho původní díla jsou kriminální román Tiu toskana septembro (To toskánské září, 1990 - společně s Corrado Tavanti), satira La postdomo (Humna, 2003) a různé studie. EYQUEM Daniel (1852-1926), Francouz, soudce vrchního soudu, prokurátor v Limoges. Autor burleskní komedie La hundo parolanta (Mluvící pes, 1921). FALK Grindel - autor básní Somernokto (Letní noc); Doloro (Bolest); Sunluma pluv' (Slunečný déšť); Printempiĝis (Přišlo jaro); Poeto (Básník); Malproksime for (Daleko pryč). FARJON DE LAGATINERIE Jacques-Franky (1920-1996), autor původních děl La blanka balenido (Mládě bílé velryby), Ĉu fantomoj trinkas teon? (Pijí duchové čaj?), Revo (Snění), Ĉu la Infano Jesuo vere skribas per inkkrajono? (Píše Ježíšek opravdu inkoustovou tužkou?), Kumamoto (Kumamoto, 1998). FAULHABER Frits (1893-1979), Nizozemec. Jeho díla vyšla v knize Faulhaber rakontas (Faulhaber vypravuje, 1972). FERNÁNDEZ, Miguel (1950-), Španěl, překládá do esperanta Garciu Lorcu, píše recenze. Vlastní díla: El miaj sonoraj soloj (Z mých zvučných sól, 1992 - 1995). FETHKE Jan viz FORGE Jean FILIP Jan (1911-1971), profesor, doktor teologie, spisovatel. Jeho původní díla: Fino de la mondo (Konec světa, 1937); La turo inter nuboj (Věž mezi mraky, 1964), autor zpěvníku Kantareto (písně vánoční, lidové, kostelní); jeho básně vycházely po desetiletí v různých esperantských časopisech. Se svým bratrem Karlem Filipem, profesorem a dr. teologie, napsal Velký česko-esperantský slovník a slovník Granda Esperanta-čeĥa vortaro. Jan Filip napsal česky čtyři básnické sbírky, 14 divadelních her a povídky. FISCHER-GALAÎ, Henriko (1879-1960), Rumun, vydavatel v Bukurešti. La fabelo pri la granda turo kaj la malgranda doktoreto (Pohádka o velké věži a malém doktůrkovi). FLOURENS Jeanne (pseudonym Roksano) (1871-1928), Francouzka, velmi aktivní v esperantském hnutí. Z jejího díla: La morgaŭa virino (Zítřejší žena, 1912); Geedziĝopeto (Žádost o ruku, 1913); La fianĉiniĝo de sovaĝulineto (Zasnoubení malé divošky). La senlaca sinofero (Neúnavné sebeobětování, 1911). FORGE Jean (1903-1980) (pseudonym J. Fethka), Polák, filmový režisér. Autor úspěšných děl Abismoj (Propasti, 1923) o problémech lásky; Saltego trans jarmiloj (Skok přes tisíciletí, 1924) fantastická historie o jízdě do doby Neronovy; Mr Tot aĉetas mil okulojn (Mr. Tot kupuje tisíc očí, 1931), dobrodružný román, novely La verda raketo (Zelená raketa, 1961); Mia verda breviero (Můj zelený breviář, 1974), satiry. Režíroval esperantský film Morgaŭ komenciĝos la vivo (Zítra začne život, 1934). FORNAL Jerzy - autor dramat Virino en kvar bildoj (Žena ve čtyřech obrazech, 1994); Sopiro... laboro... espero... (Touha .. práce ... naděje ..., 1994) FRANCINI Walter A. - autor poezie Sur flugiloj de trobo kaj de Esperanto (Na křídlech trobadúrské písně a esperanta, 1984); Junaĝa verkaro (Mladistvá tvorba, 1960) a eseje Esperanto sen antaŭjuĝoj (Esperanto bez předsudků, 1978). V portugalštině napsal životopis L. L. Zamenhofa a lingvistické analýzy esperanta. FRANCIS John (1924-), Skot, profesor. Jeho velký básnický cyklus La kosmo (Kosmos, 1952) vyšel v již zmíněné sbírce KVAROPO. Další jeho dílo jsou novely proti tyranii, pseudomorálce a takovým marnostem jako je bažení po moci Vitralo (Mozaikové okno, 1960). Jeho velkým, také původním dílem je román La granda kaldrono (Velký kotel, 1978). Od W. Shakespeara přeložil Rikardo III-a. Další jeho původní vědeckofantastický román je Misio sen alveno (Mise bez příchodu, 1982). K posledním dílům patří novely Tri rakontoj pri la miljara paco (Tři povídky o tisíciletém míru, 1997). FRENKEL Roman - Rus, gymnazijní učitel na Sibiři. Přeložil Gogolovu Májovou noc (Maja nokto) a napsal sbírku básní Verdaj fajreroj (Zelené jiskry, 1908). FRETO Diderto - autor poezie Mikronoj (Mikrony, 1980); Monosilaboj (Jednoslabičné, 1990). FRIIS Lorenz (1904-), Dán, učitel. Vedl esperantské kurzy, napsal dvě učebnice a dvě sbírky povídek Sub la signo de la verda stelo (Pod znamením zelené hvězdy, 1964); Rakontu, samideano (Vypravuj, kolego, 1966). GABRIELLI Lina (1930-), Italka, píše původní díla a překládá, velmi aktivní. Její původní díla: Vivendo (Nutnost žít, 1979), Ni devas vivi (Musíme žít, 1975), básně, Karnavalo (Karneval, 1973), povídky, La kombilo (Hřebínek, 1962), romaneto, La ĝardeno de la urbestro (Starostova zahrada, 1978), novely. GÄLLMO Gunnar (1946-), Švéd, překladatel. Napsal fantastickou povídku Mokrokalvo la gigantegegego (Mokrokalv a veleobr, 1999) a esej Kelkaj faktoj pri budhismo (Několik faktů o budhismu, 2002). GARCÍA Higinio (1939-), Španěl žíjící v Kanadě, autor povídek Kapturnoj (Závratě, 1999). GATES Ronald Cecil (1923-), Australan, ekonom, autor detektivek: La septaga murdenigmo (Sedmidenní vražedná hádanka, 1991); Kolera afero (Hněvivá aféra, 1993); Morto de sciencisto (Vědcova smrt, 1994); La vidvino kaj la profesoro (Vdova a profesor, 1997); Sep krimnoveloj (Sedm kriminálních povídek, 1993); Refoje krimnoveloj sep (A další sedmička kriminálních příběhů, 1994); Tria kolekto de krimnoveloj (Třetí sbírka kriminálních příběhů, 1996) GAZDA Vladimir viz TVAROŽEK Vladimír GAZIZI Gafur (1958-), Baškir. Autor sbírky Zigzage (Klikatě, 1986). GBEGLO Koffi (1957-), učitel matematiky z Toga. Působí ve vedení esperantského svazu nejen v Togu, nýbrž i celosvětového. Píše povídky o těžkém životě černošských dětí: Mi vizitis grandan urbon (Navštívil jsem velké město, 1989); De vilaĝo al ĉefurbo (Z vesnice do hlavního města, 1993); Kaj kio poste? (A co potom?, 1994). GEORGIEV Ivan St. (1919-), Bulhar, autor sbírky Provo alfronti la vivon (Pokus čelit životu, 1962). GHEZ Arturo - autor hry Vi sola, Esperanto, povas fari tiajn miraklojn! (Jen ty, esperanto, dokážeš takové zázraky!, 1924) a italsky psané mluvnice esperanta. GIBSON Ella - autorka hry pro děti Bonvolu esti mia amiko (Buď mi prosím přítelem, 1963). GILOTEAUX Lilli - autorka básně Kalejdoskope (Kalejdoskopicky, 1990) a odborných prací Arboj en Aŭstralio kaj suda Eŭropo (Stromy v Austrálii a jižní Evropě, 1996) a Arboj, plurlingva terminaro (Stromy, vícejazyčné názvosloví, 1994). GINZ Ota (1896-1976), ved. úředník. Spoluredaktor díla Ĉeĥoslovaka Antologio, autor pětijazyčného slovníku Radioamatora vortaro kvinlingva (Radioamatérský pětijazyčný slovník). Dále přeložil dílo Kritze Freŝa mateno. Z esperanta do češtiny přeložil dílo O. Arnesena Vzducholodí k severní točně (Per Aerŝipo el la Norda Poluso) a od E. Aisberga s esperantského originálu Konečně rozumím rádiu (Fine mi komprenas radion). Toto dílo bylo přeložena z jeho iniciativy do dalších 28 jazyků. Vynikající znalec jazykových problémů. GIORGI Aldo de' (1924-2003), Ital, účetní, člen Esperantské akademie. Autor sbírky Pretertempe (Mimochodem, 1982). GIŜPLING Mikaelo (1924-), Rus, inženýr chemie. Narodil se v Irkutsku, od roku 1943 žil v Moskvě, od r. 1998 v Jeruzalémě. V esperantu píše poezii: El sisma zono (Ze seismické zóny, 1994); Eola harpo (Aiolská harfa, 1996). GJIVOJE (ĜIVOJE) Marinko (1919-1982), Chorvat, publicista. Studoval agronomii a archeologii. Redigoval časopis La Suda Stelo (Jižní hvězda), přispíval do mnoha časopisů. Vlastní díla: Reeĥoj (Ozvěny, 1961), HAJKISTA KLUBO: Suito '67 (Suita '67, 1967); Kapriĉo '70 (Capriccio '70, 1970) . GLAZUNOV Vladimir A. (1910-), Rus, zeměměřič, cestovatel. Vydal Geografiaj noveloj (Zěměpisné novely), La Sfinkso de Steplando (Sfinga ze stepi, 1988), povídky vycházejí v esp. časopisech. GOLDEN Bernard (1925-), Američan žijící v Maďarsku, archeolog. Autor mnoha provokativních studií esejů v esperantu a povídkových souborů Hieraŭ, hodiaŭ, morgaŭ (Včera, dnes, zítra, 1982); Bestoj kaj homoj (Zvířata a lidé, 1986); Sango, sekso kaj scienco (Krev, sex a věda, 1993) a románů Infero en aŭtuno (Peklo na podzim, 1993); Ŝamanoj en la kosmo (Šamani v kosmu, 1994). GOLDONI Atus - s Linou Gabrielli napsal hru Bill kaj Lazuraj Okuloj: aŭ du kuleretoj da ĉielo (Bill a Azurové Oči čili dvě lžičky nebe, 1964) GONG Xuesheng - báseň Impreso en pluvo (Dojem v dešti, 1988). GOODHEIR Albert (1912-1995), Skot, dr. Velmi činný spisovatel a překladatel. Jeho původní díla: Merlo sur menhiro, básně a povídky, Fondita sur roko, La Filozofio de Spinoza post tri jarcentoj, esej, Nia kultura heredaĵo kaj Esperanto, esej. Přeložil: D-ro Jekyll kaj S-ro Hyde od R. L. Stevensona a rovněž od R. L. Stevensona Forkaptita, dobrodružný román, La noktmeza kortumo od B. Merriniana, báseň ženám, od Euripida Bakĥantinoj, od Eschila Prometeo ligita a Platona Apologio de Sokrato kaj Kritono a redaktor díla SKOTA ANTOLOGIO. GOROV Ĥristo (Ĥrima) (1908-1999), Bulhar, aktivista dělnického hnutí. Autor mnoha knih v bulharštině. V esperantu napsal básně Poemo de l‘ plugisto (Oráčova báseň, 1930), Ribela kordo (Vzpurná struna, 1983), Septembro (Září, 1931) a povídky Ĉe abismo (U propasti, 1932), Du frontoj (Dvě fronty, 1983) a paměti Sur nia verda pado (Na naší zelené stezce, 1987). GRABOWSKI Antoni (1857-1921), Polák, inženýr chemie, polyglot, který znal 30 jazyků, autor řady vědeckých a technických děl. Jeho hlavním dílem je slavný překlad Sinjoro Tadeo (Pan Tadeáš), epopea od A. Mickiewicze. Jeho prvním překladem byla povídka od A. Puškina. Další jeho překlady: La gefratoj (Sourozenci) od J. Goetha, Ŝi, la tria (Ona, ta třetí) od H. Sienkiewicze, Pekoj de l' infaneco (Hříchy dětství) od B. Prusa, Mazepa, En Svisujo (Ve Švýcarsku) a Patro de pestuloj (Otec morem nakažených), všechny od J. Slowackého a opera Halka od Wolski-Moniuszka. Další závažná díla: Postrikolto (Paběrky), Elektitaj versaĵoj (Vybrané verše), Nova antologio (Nová antologie), La liro de esperantistoj (Lyra esperantistů), Libro de profetoj (Kniha proroků). Slavná je jeho mezinárodní antologie básní z třiceti jazyků El parnaso de popoloj, obsahující 110 překladů básní z 30 jazyků. Grabowski je nazýván otcem esperantské poezie, pro svůj překlad Sinjoro Tadeo, v kterém vyvrcholilo jeho překladatelské umění. Začal první široce užívat všech rnožností esperantské struktury a mluvnice, zavedl bezprostřední tvoření sloves z podstatných a přídavných jmen a zavedl mnohé vhodné a štastně vybrané novotvary, tzv. neologismy. Je také autorem slovníku Granda vortaro pola-esperanta a Esperanta-pola. Původních básní není mnoho, ale je mezi nimi La Tagiĝo (Svítání), téměř druhá hymna esperantistů, Reveno de l'filo (Synův návrat) a Sur unu kordo (Na jedné struně). GRAU CASAS Jaume (1896-1950), Katalánec, tajemník starosty. Redigoval časopis Kataluna Esperantisto, byl členem Akademie esperanta. Po exilu do Francie psal esperantsky, katalánsky i španělsky. Zanechal v rukopise Hispana Antologio (Španělská antologie). Vydal básnické sbírky Amaj poemoj (Milostné básně, 1924); Novaj amaj poemoj (Nové milostné básně, 1927); La lasta poemo (Poslední báseň, 1936). GRENKAMP viz KORNFELD Salo GRGURINA Ante (1877-1957), chorvatský lékař, docent záhřebské lékařské fakulty. Napsal povídky Ĉe doktoro (U lékaře, 1958). GRIGOROV Asen (pseudonym LJUBIN Marin) (1903-1985), bulharský novinář, překladatel bulharské literatury. Přímo v esperantu napsal Ruĝa Aŭroro (Červánky, 1930), Garbo (Snop, 1930), Himno (Hymna, 1931) Gardu la pacon (Střezte mír, 1980). GROBE Edwin (1927-), ............ Povídky Dia kolero (Boží hněv, 1994); Hohokamaj fantomoj (Hohokamská strašidla, 1994); La f-vorta nepo (Vnuk na f, 1994); La korea saketaso (Korejský šálek na saké, 1994); Malvizito al Tulumo (Zrušená návštěva Tulumu, 1994); Necesejaj rakontoj (Záchodové povídky, 1994); Oklahomaj kontrabandistoj (Oklahomští pašeráci, 1994); Murdo en la preĝejo (Vražda v kostele, 1995); Matenmanĝo ĉe la cirko (Snídaně u cirkusu, 1996); Helpa mano (Pomocná ruka, 1997); La ŝtonadoranto (Ctitel kamene, 1997); Gerŝvino en preĝejo (Gershwin v kostele, 1994); Perua venĝo (Peruánská pomsta). GRUM Jerzy (1933-), Polák, novinář a překladatel. Do esperanta přeložil Kvarteto de Mendelsson (Mendelssonovo kvarteto) J. Iwaszkiewicze, Proksima nekonato (Blízký neznámý) A. Scibora-Rylského, Kiel esti amata (Jak být milován) K. Brandyse a mnoho dalších. GUBBINS Paul P. (1949-), Brit, napsal videokurz Esperanto - pasporto al la tuta mondo (Esperanto - pas do celého světa) a hry Konto de l'vivo, Bela la mateno; Lunĉo ĉe Lucinda; Hotelo de l'teatro (Účet života, Krásné ráno, Oběd u Lucindy, Divadelní hotel, 1998). GUDONYTÉ Inita - Litevka, zveřejňující svá díla v esp. tisku. GUIRO Doroti - Básně Se mi estus birdeto (Kdybych byl ptáčkem, 1996). GÜNKEL Claus J. (Gunkjelo, Klaŭzo J.) (1963-) - Básně Poemete poeteme (Básničky básnicky, 1989). GUSTAFSSON Karl-Gustaf - Román La instruema komputilo (Učenlivý počítač, 199?). GUTIÉRREZ Miguel (pseudonym LIVEN Dek) (1950-), Španěl, vydavatel vědecko-fantastické série povídek Sferoj, sám takové povídky píše, např. Kien vi iras, maljunulo? (Kam jdeš, starče?), přspěl do básnického almanachu Ibere libere a povídkového Ekstremoj (Extrémy) spolu s dalšími autory. ĜIVOJE Marinko viz GJIVOJE Marinko ĜONG Sasop (Dan Tirinaro) (1910-1944), Korejec, který studoval ve Francii, autor básnických sbírek La liberpoeto (Básník svobody, 1938); Birdoj sen flugiloj (Ptáci bez křídel, 1999). HAJASI Ken - Novely Mi malamas... (Nenávidím, 1983). HAJPIN Li (1917-), Korejec. Mládí strávil v Číně, v roce 1946 se vrátil do Koreje. Je autorem korejské učebnice esperanta a esperantsko-korejského slovníku, napsal povídky Tra la kamparo (Venkovem, 1977). HALL Herschel S. - povídky La premiito (Laureát, 1992) a Sur la batalkampo (Na bojišti). HAMMARBERG Jarl (pseudonym Jarlo Martel-Monto) (1940-), Švéd, básník a pacifista, píše švédsky a esperantsky: básně Ajn (-koliv, 1983), ike ize ive (-icky, -izově, -ivně, 1991), Cetercetere (Ostatně ostatně, 2002), povídky Sango, sekso kaj scienco (Krev, pohlaví a věda, 1993). HANBURY Florence Harriet (1964-1955), Angličanka, knihovnice, redaktorka časopisu Kristana Revuo (Křesťanská revue). Psala náboženské básně, napsala divadelní hru Nova Pandoro (Nová Pandora, 1925) a přeložila román G. Campbella Morgana Dio, la homaro kaj la milito (Bůh, lidstvo a válka, 1914). HANKEL Marie (1844-1929), Němka, velmi aktivní v esperantském hnutí organizačně i literárně. Sbírka básní a povídek vyšla pod názvem Sableroj (Zrnka písku, 1911). HASEGAŬA Teru viz Verda Majo HATTYÁR Lajos (?-), Maďar, autor povídek Ĉu esti aŭ ne esti - poeto - Meditado de estonta poeto (Být či nebýt básníkem, Úvahy budoucího básníka, 1985); Kiel fariĝis la edzino esperantisto (Jak se manželka stala esperantistkou, 1985); La homfrato (Lidský bratr, 1985); La muzikamanto (Milovník hudby, 1985); La organizanto (Organizátor, 1985); La pacbatalanto (Bojovník za mír, 1985); La propagandisto - Ĉe frizisto (Propagandista - U holiče, 1985); La propagandisto - En gastejo (Propagandista - V hospodě, 1985); La raportanto (Zpravodaj, 1985). Překládá z maďarštiny a afrikánštiny. HAZRA Santos Kumar Ghose - autor básně Frateco (Bratrství). HEIDE Zora (1924-), Chorvatka žijící ve Švédsku. Hodně překládá. Vlastní díla v esperantu: Ni homoj... (My lidé, 1970); Etulaj aventuroj (Prckova dobrodružství, 1983), Ni komedietas (Hrajeme komedie, 1971), Spuroj de l' doloro (Stopy bolesti, 1984), Groteskaj dialogoj (Groteskní dialogy, 1985). HEMERT-REMMERS, Jo van - autor povídek Sur insulo malproksima (Na vzdáleném ostrově, 1957). HENRIKSEN Maria (Smilet,Maria Amanta) - autorka veršů Memevoluo kaj dancantaj figuroj (Samovývoj a tančící figury, 1997). HESSE Herbert - autor veršů Sonoj novaj kaj malnovaj (Zvuky staré a nové, 1930). HILLER Feliks - autor dramatu Ho, tiuj Fremduloj (Ach, ti cizinci, 1923). Překládá také písˇnové texty. HITROV Panayot (1894-1945/46), bulharský lékař, hodně cestoval. Zanechal básnickou sbírku Guto post guto (Kapka po kapce, 1923). HOFSTÄTTER Gottfried - autor povídky Ĉar ŝi amis germanan soldaton (Protože milovala německého vojáka, 1994) a článků v esp. tisku. HOHLOV Nikolao (1891-1953), Rus, vrchní ekonom průmyslového trustu, později atašé v Záhřebu. Jeho jediná sbírka je La tajdo (Příliv a odliv, 1928), jedinečná pro kouzelnou lyriku veršů. Touto sbírkou si zajistil místo mezi nejpřednějšími esperantskými literáty. Přeložil: Krucumo od A. Drozdova, Orientaj fabeloj, humorné a vtipné satiry od V. Doroševiče, dále od A. Tolstoje Morto de Danton, přeložil filologické dílo E. Drezens La mondolingvo a je autorem původní divadelní hry: La morto de la delegito de UEA (Smrt delegáta UEA, 1924). HORDIJENKO ANDRIANOVA Nadija (1921-1999), ukrajinská básnířka, sbírka Vagante tra la mondo maltrankvila (Toulajíc se světem neklidná, 1987). HOUGAARD Chr. - autor povídky Okazas nenio (Nic se neděje, 1945). HROMADA Rudolf (1890-1964), vedoucí úředník. Překládal ze všech českých básníků (Erbena, Sv. Čecha, Machara, Heyduka, Sládka, Vrchlického, Wolkera, Dyka, Seiferta, Sovy, Šrámka, Tomana, Neumanna aj.). Jeho překlady vycházely v esperantských časopisech celého světa. Výbor z jeho překladů vyšel v ročence Panoramo Českého esperantského svazu pod názvem INTIMA TRIPTIKO. Hromada byl hlubokým znalcem jazyka, vynikající teoretik, vedoucí osobnost spolu s dr. Kamarýtem čs. esperantského hnutí, rovněž po celá desetiletí, které organizoval i mezinárodně, a položil základy k jeho vysoké tradici jako generální tajemník Čs. svazu esperantistů v roce 1922. Zakladatel spolu s K. Bouškou a redaktor bývalého časopisu Ĉeĥoslovaka Gazeto s přílohou Nova Eŭropo, kde hájil práva malých národů a dlouholetý redaktor a vydavatel časopisu LA PROGRESO, jednoho s nejvyšší úrovní, a po druhé světové válce druhý redaktor již zmíněného časopisu Esperantista. Autor několika výborných slovníků (esperantsko-českých a česko-esperantských). Přeložil: Popolsumigo en Aŭstrio, do češtiny přeložil předmluvu Zamenhofovu k první učebnici esperanta Antaŭparolo de Zamenhof al la Unua Libro. Hlavním jeho překladem je Fučíkova reportáž Riporto skribita sub pendumila maŝo. HRYNKIEWICZ Adam (pseudonym Ergoto de Bonaero) (1931-), Argentinec z Buenos Aires (odtud jeho literární jméno), psal polemické články, slovníky, beletrii. Dílo: poezie La Ergoto de Ergoto; Kantetoj karnavalparadaj (Ergotova ostruha; Písničky karnevalové, 1985); Ergotado, versumado (Popichování, veršování, 1989); Tambur-eĥo (Ozvěna bubnů, 1989). HULEŜ Adalberto (Béla) (?-2002) - autor poezie Katoj kaj ĉevaloj (Kočky a koně, 1982). Podílel se na překladech v Hungara Antologio (Maďarská antologie, 1983) a na překladech dětské poezie v knize Hund-bazaro (Psí bazar, 1979). HYAMS H. B. (pseudonym Tagulo) (?-1960), Angličan, architektonický návrhář a malíř. Hlavním dílem je román Nova Sento (nový cit, 1915). ĤRIMA viz GOROV Ĥristo IANNACONE Amerigo (pseudonym Janakono) - poezie Eterna metamorfozo (Věčná proměna, 1987). Přeložil poezii Gerarda Vacana Greka kajero kaj aliaj versoj (Řecký sešit a jiné verše, 1993) a La riskoj de la trairado (Rizika průchodu, 1997), píše italsky studie o esperantu. ILUTOVIĈ Klara (1946-), moskevská filoložka, přispívá do esperantských časopisů. Knižně vyšla kniha Moskvaro (Moskevská čtyřka), kterou vydala se třemi dalšími autory. INGLADA Vicente (1879-1949), Španěl, podplukovník, profesor vojenské školy. Hodně překládal do esperanta. Vlastní díla: Edziĝo malaranĝita aŭ terura nekompreniĝo (Pokažená svatba aneb hrozné nedorozumění, 1907), Prozo kaj versoj (Próza a verše), En la Barcelona kongreso (Na barcelonském kongresu). ITO Saburo (ps. I.U.)(1902-1969), Japonec, sociolog, angažoval se v esperantském dělnickém hnutí. Sbírky Verda parnaso (Esperantský parnas, 1932); Idilio (Idylka, 1972). IVN, L. viz IVANOV Vsevolod IVANOV Vsevolod (1900-1937), Rus, učitel. Napsal povídky Ruĝo kaj blanko (Červená a bílá, 1926). IZÁK Ľudo (1895-1978), Slovák, lékař, často užil pseudonymu Miloš Raveň. Autor mnoha básní a divadelních her. Jeho hlavní dílo je veršované drama o pěti jednáních Reĝo de Petra. Další jeho práce: Bukedeto el slovakaj popolkantoj (řadu z nich přeložil také V. Dolinský), vyznamenán v literární soutěži za báseň Al altaj Tatroj. Od P. Karvaše přeložil divadelní hru Eksperimento Damoklo. Vynikající redaktor časopisu Esperantisto Slovaka a byl jedním z vedoucích osobností esperantského hnutí na Slovensku. IZGUR Ilja Jefimoviĉ (1881-1937), Rus. Hlavní díla: Nur volu (Jen chtěj, 1924), politická próza; Je la nomo de l‘ vivo (Ve jménu života, 1927), filozoficko-lyrické črty. JABLONSKA Irena - autorka povídkové knihy pro děti La ebria muso (Opilá myš, 1965). JACOBSON Stig (1913-), Švéd, autor souboru Eraro (Omyl, 1998), obsahující povídky Nokto en policejo (Noc na policejní stanici); La korktirilo (Vývrtka); Sincere via... (Upřímně tvůj); La runŝtono (Náhrobní kámen); Tramveturas la sorto (Osud přijíždí tramvají); Gloris (Byl slavný); La teko (Aktovka); De torto al kreto (Od dortu ke křídě); Reveni por foriri (Vrátit se kvůli odchodu); Kukola valso (Kukaččí valčík). JAKUBCOVÁ Milda (1899-1979), Lotyška, žijící v Československu. Její původní básnické sbírky jsou: Elektitaj versaĵoj (Vybrané verše), a Estrado de animaloj (Estráda živočichů, 1970) a překlad Latva poezio Lotyšská poezie). Spolupracovala s mnoha esperantskými časopisy. JEVSEJEVA Ludmila (1913-1980), Lotyška, poštovní účetní, esperantu zasvětila život navzdory pronásledování. Její básně vyšly knižně až po její smrti: Versoj (Verše, 1987) a Donacetoj por infanoj (Dárečky pro děti, 1994). JOHANSSON Sten (1950-), Švéd, překládá ze švédské literatury a píše hlavně detektivky. Povídky Denaska kongresano (Účastníkem kongresů od narození, 1992); Ĝis revido krokodilido! (Na shledanou, krokodýlku); La krimo de Katrina (Katrinin zločin, 2001); Kiom ajn facila rakonto (Jakkoliv lehké vyprávění, 2002); Vojaĝo kun Katrina (Cestování s Katrinou, 2002), romány Mistero ĉe nigra lago (Záhada u černého jezera, 1997); Falĉita kiel fojno (Pokosený jako seno, 1997); Trans maro kaj morto (Přes moře a smrt, 1999); Neĝo kaŝas nur... (Jen sníh to ukrývá ..., 2001); Dis!; Memor' mortiga (Pryč! Zabíjející vzpomínka, 2003), jedna hra Interkona mateno (Seznamovací ráno, 1996). JONG Reina de (1922-), Nizozemka v domácnosti, autorka esperantské poezie Divershumore (Různými náladami, 1980); Facetoj (Plošky, 1984); Bukedo de esperantistoj (Kytice esperantistů, 1986); Suno kaj ombroj (Slunce a stíny, 2002). JORDAN David K. (Doko) (1942-), Američan, profesor antropologie. Učil esperanto na univerzitě v San Francisku, napsal učebnici esperanta v angličtině. Dílo: Rakontoj de niaj prapatroj (Povídky našich praotců, 1990). JOTOKA - autor povídky Per tolboato (Na plátěném člunu, 1922). JUNG Teo, Němec, novinář, nyní holadský občan. Byl zakladatelem a redaktorem nejvýznamnějšího esperantského časopisu, nyní pod jménem Heroldo de Espernnto, který před válkou vycházel dvakrát týdně. Jeho původní díla jsou: La alta kanto de l'amo, báseň na motiv staré legendy, Lando de l' fantazio, dobrodružný a fantastický román a memoáry Ĉiu-Ĉiun, povídky Gudrun, Sakuntala. Přeložil od Gerstäckera La ŝipĉarpentisto, od E. M. Remarquea En okcidento nenio nova a spolu s red. J. Bergerem od téhož autora La vojo returne. Dále přeložil od F. de Battaglia La mistero de l`sango (o dědičnosti). Původní jeho filologickou studií je dílo De Muheddin ĝis Mundilatin. JUSTESEN Peter Theodor (1875-1950), dánský lékař. Jeho díla vycházela především časopisecky, knižního vydání se dočkala práce Verema raporto pri la German-Molsa milito (Pravdivá zpráva o německo-molské válce, 1936). ĴURAVLOV Aleksej Borisoviĉ - autor veršů Versoj diversaj (Rozličné verše, 1994). KAJOTAEF Wladimir (?-?) - autor povídky La unua (První, 1910). KAJRYTE-KURZS Aldona-Janina (1936-), litevská inženýrka geodézie v Kaunasu. Po sňatku se přestěhovala do lotyšské Rigy. Píše esperantské povídky, např. La lingvo de okuloj (Jazyk očí). KALOCSAY Kalman [Kolomano] (1891-1978), Maďar, universitní profesor, primář nemocnice v Budapešti. Autor řady učebnic pro studující lékařství. Vyznamenaný státem zlatou medailí. Jako básník vystoupil z počátku v maďarštině. Svými díly se navždy zapsal do esperantské literatury. Kalocsay byl jedním z největších básníků, geniální překladatel, gigantický intelekt, mnohostranně a podivuhodně vzdělaný. Jeho původní básně jsou Mondo kaj koro (Svět a srdce, 1921), Streĉita kordo (Napnutá struna, 1931), nejvýznamnější básnická sbírka esperantské literatury, Rimportretoj (Rýmované portréty, 1931), 50 rondel virtuozní formy na vynikající esperantské básníky, Sekretaj sonetoj (Tajné sonety, 1969 - pod psuedonymem Peter Peneter), milostná historie ve formě mistrovských sonetů, rozsáhlá sbírka Libro de amo (Kniha lásky - pod pseudonymem Peterido Peneter), Ezopa saĝo (Ezopská moudrost, 1956), 77 zveršovaných Ezopových bajek a sbírka básní Izolo (Samota, 1977); La dekdu noktoj de satano (Dvanáct nocí satanových, 1990); Versojn oni ne aĉetas (Verše se nekupují, 1992). Jeho překlady: Kantanta kamparo, přes sto maďarských lidových písní, Johano la Brava, lidová pohádka od Pettöfiho, Tragedio de l' homo, veledílo maďarské literatury od E. Madáche, Romaj elegioj a Taglibro, obě od Goetha, La infero od Danteho, Eterna bukedo, mezinárodní básnická antologie z 22 jazyků, Floroj de l'malbono od Baudelaire (ve spolupráci s G. Waringhienem), Reĝo Lear, Somermeznokta sonĝo a Tempesto, všechny od W. Shakespeara, Kantoj kaj romancoj od H. Heineho (ve spolupráci s. G. Waringhinem), Libero kaj amo, vybrané básně Petöfiho, La morto de la ĉielarko, básnická sbírka E. Adyho a veledílo Tutmonda sonoro, obsahující na 600 básní 185 básníků z 30 jazyků za čtyři tisíciletí. Z prózy přeložil drama F. Karinthyho Morgaŭ matene, novely Rozinjo od G. Törtöka a Du kokcineloj od G. Gárdonyiho a komedii od Heltaie La paĉjo de la reĝino, Arthistorio od A. Heklera. Jeho filozofická díla: Lingvo, stilo, formo, jazykové eseje Parnasa gvidlibro (ve spolupráci s G. Waringheinem). Jako jeden z nejhlubších znalců esperanta napsal s prof. Waringhienem rozsáhlé dílo Plena gramatiko de Esperanto; čtvrté vydání tohoto díla vyšlo pod názvem Plena Analiza Gramatiko de Esperanto (600 stran), úplný a vědecký výzkum jazyka, kde jsou rozpracovány další problémy. Další filologická díla: Sistema Esperanto-gramatiko, vědecká monografie, Vojaĝo inter tempoj, La gramatika karaktero de Esperanto-radikoj a Sesmil frazeologiaj esprimoj hungaraj-esperantaj, obsahuje slovní obraty, přísloví aj. Kalocsay redigoval impozantní Hungara antologio, Enciklopedio de Esperanto a byl dlouholetým šéfredaktorem nejvýznamnější literární revue LITERATURA MONDO. Uveřejnil množství pojednání, recenzí, esejí, studií a jeho díla nadále vycházela v revui HUNGARA VIVO. Kalocsay vypracoval celou poetiku esperanta, nesmírně obohatil jazyk také zavedením mnoha poetických slov. KAMAĈO Georgo viz Camacho, Jorge KAMARÝT Stanislav (1893-1956), doktor filozofie, ředitel gymnázia v Chotěboři. Jeho hlavní díla: Filozofia vortaro, redaktor vynikajícího díla Ĉeĥoslovaka antologio a Historio de Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio, čímž se stal historikem esperantského hnutí v našich zemích. Byl redaktorem revue Esperantista, jedné z nejlepších a nejznámějších národních revuí, vedoucí osobnost čs. esperantského hnutí od jeho začátků po celá desetiletí, hluboký znalec jazykových a organizačních problémů. Přeložil drama-divadelní hru V. Nezvala: Ještě dnes zapadá slunce nad Atlantidou, dosud v rukopise. Je autorem mnoha esejí, filozofických pojednání a článků. V češtině napsal: Mezinárodní jazyk, O dvojí pravdě a O jezdnoznačnosti mravního soudu. KANKKUNEN Aira (1928-), Finka, žijící ve Švédsku, lékařka pro sluchově postižené děti. Napsala mnoho odborných prací, je členkou svazu spisovatelů švédských i finských. V esperantu píše poezii: Interrilatoj (Vztahy, 1993); Neniu povas ŝanĝi hieraŭon (Nikdo nemůže změnit včerejšek, 1996). Napsala i příručku pro rodiče sluhově postiženého dítěte Klopodu kompreni min! (Snažte se mě pochopit, 1993). KAPLAN M.L. (?-?) - autor poezie Akordoj esperantaj (Esperantské akordy, 1922). KAPTAY József - autor povídky Aŭgusta (Augusta, 1987). KAREN, Jiří (1920-2000), český básník (vlastním jménem Ladislav Podmele), autor řady básnických sbírek v češtině: Básně pro Violu (1972), Vteřiny zrání (1972), Okřídlený kámen (1973), Plášť do deště (1976), Den laskavý na slova (1976), Ještě jednou žít na zemi (1979), Hledání modrého tónu (1979), Země po které jsem šel (1983), Stromy přicházejí do měst (1984), Sázka na člověka (1986), Vaše podlaha náš strop (1988), Čtverec nad přeponou lásky (1989), Skřivan zpívá na betonu (1990), Buď rád že nejsi kámen (1994), Svět laskavý nejen na slova (1996), Potichu a šeptem (1998), Neklidná zátiší. Pocta malířům mého srdce. (1999) a Výpravy dona Quijota do hlubin lidské duše (2000). V esperantu napsal Kanto de vaganto sur planedo Ĝoja Ĝojmalo (Píseň tuláka na planetě Radostný Radostzvrat, 1999) a překládal povídky některých českých autorů (Ota Dub, Milan Jariš, Jaroslav Čejka, František Kožík). V esperantu také vyšly dva výbory jeho poezie: v překladu Jiřího Kořínka Flugilhava ŝtono (Okřídlený kámen, 1985) a v překladu Jaroslava Mráze Mondo afabla ne nur al vortoj (Svět laskavý nejen na slova, 2002). Pocta Beethovenovi Před devátou vlnou vyšla pouze německy v překladu L. Kundery Bevor die neunte Welle (1980) a odtud byla přeložena do esperanta Richardem Schulzem Antaŭ la naŭa ondo (1994). KAROLCZYK Stanisŀaw (Eska) (1890-1966), Polák, úředník, předseda Polského esperantského svazu a redaktor svazového věstníku, autor esperantské poezie v esperantském tisku. Společně se Stanislavem Braunem vydal dvě básnické sbírky Unuaj agordoj (První akordy, 1912); Poeziaĵoj (Básně, 1997). KARPUNINA, Lena (1963-), Ruska z Tadžikistánu, od r. 1993 žije v Německu. Inženýrka se specializací na automobily. Povídky Miŝka Voropajev (Miška Voropajev); Bela (Krásná); Mortpafitaj pomoj (Zastřelená jablka); La bato (Úder); Anakondo (Anakonda); Jaŝa (Jaša, 1997-1998). KÄRT, Benita - Estonka, přeložila klasický román La mastro de Kõrboja (Hospodář z Kõrboji) od Tammsaareho a vydala básnickou sbírku Miozoto (Pomněnka, 1970). KARWIK, Jan - autor veršů Etaĵoj (Drobnosti, 1981). KATRYN Ned viz Lefebre KERVRAN - autor vlastního převyprávění slavného příběhu Robinson Kruso (1933) KESSLER Curt - autor povídek Kiel la stelaro estas farita (Jak je souhvězdí uděláno, 1957), Rakontetoj kaj noveletoj (Krátké povídky a novely, 1958), Hadumoth, rakonto el mezepoko (Hadumoth, povídka ze středověku, 1959); Timo (Strach, 1970). Napsal také německo-esperantský slovník (1959) a studii o německých rčeních používaných i v esperantu (1966). KILIAN Erich (1909-936), Rakušan, psal cestopisy a povídky: La mondon al ni! (Svět patří nám!, 1934). KILIAN Theodor (1897-1976), ředitel školy. Autor dosud nejúspěšnějších českých učebnic a pomůcek esperanta, vyšlých v řadě vydání, jako Cvičebnice esperanta, ABC, La mondo rakontas a slovníček 808. Byl velmi populárním vedoucím tří rozhlasových esperantských kursů a autor dílka Esperanto a jeho tvůrce. Jeho hlavním literárním dílem je překlad Čapkovy hry La blanka malsano (Bílá nemoc), která byla také vysílána v rozhlase, a Březinova esej Konstruado en altoj (Stavba ve výši). KLAG Walter (1922-), Rakušan, povídky Dek rakontoj el Vieno (Deset povídek z Vídně, 1991); Hospitalo sepetaĝa (Sedmipodlažní nemocnice, 1991). KNÍCHAL Oldřich (1939-), novinář. Je autorem díla Světadíl bez tlumočníků, kapitoly o mezinárodním jazyce, Co nevíte o esperantu, Komenio kaj internacia lingvo, písně Kantoj super lulilo a autor vyznamenaného románu spolu s E. Tofaloiovou Kiuj semas plorante, Reportáž Gasto el malproksimo a v tisku Almozmonto, povídky. V almanachu PANORAMO vyšel výbor z jeho díla, původní i přeložené prózy pod názvem MEDITEME. Také přeložil 1. díl Brava soldato Švejk. KOCK Edwin de (1930-), Afričan, profesor, spisovatel a básník. Jeho původní díla jsou: Ombroj de la kvara dimensio (Stíny čtvrté dimenze, 1961), eseje, Fajto sur mia lango (Oheň na mém jazyku, 1967), básně Poemaro kaj prozeroj (Sbírka básní a prozaické kousky, 1970), Kvin elementoj (Pět živlů, 1970), Plukonstrue (Budovat dál, 1975), Saluton al la suno (Pozdrav slunci, 1983), a velká epopej La konflikto de epokoj (Konflikt epoch, 1984-1985), Glosaro (Glosář, 1988) a Vojaĝoj kaj aliaj poemoj (Cesty a jiné básně, 1992). KOHEN-CEDEK Josef (1904-?), ruský Žid, žil v Izraeli. Sbírky Tiberio (Tiberius, 1942); Kosma amo (Kosmická láska, 1986). KOLOVRAT Nadina - hra Misteroj de amo (Záhady lásky, 1909), povídky a články v tisku před první světovou válkou. KONISI Gaku (1934-), Japonec, teoretický fyzik, univerzitní profesor. Hlavní překlady: Neĝa lando (Sněhová země, 1970), Kantoj karmemoraj (Zpěvy na drahé zesnulé, 1985). Původní dílo: Vage tra la dimensioj (Toulky mezi dimenzemi, 1976). KOOPMANS Benata - autorka povídky Kvazaŭ fabelo (Jako pohádka, 1966). KOŘÍNEK Jiří (1906-1988), pracovník v obchodu. Jeden z nejlepších překladatelů operních árií a písní (na 250 překladů), vynikající překladatel z české poezie a stejně vynikající autor původních básní, vysoce oceňovaných na mezinárodních literárních soutěžích (Belartaj Konkursoj). Jeho hlavní překlady: od J. Seiferta La panjo (Maminka), od P. Bezruče Sileziaj kantoj (Slezské písně) spolu s T. Pumprem a R. Hromadou. Spolupracoval na velkém reprezentačním díle SLOVAKA ANTOLOGIO a jako zvláštní přílohy k časopisu vyšly překlady: Ventumilo de Božena Němcová (Vějíř Boženy Němcové) a Kanto pri Viktorka (Píseň o Viktorce), obě básně od J. Seiferta a Nia sinjorino Božena Němcová (Naše paní Božena Němcová) od F. Halase. Původní jsou jeho básně Skizoj de Usedom, rovněž v příloze časopisu. Dosud v rukopise: Bestetoj kaj homoj (Zvířátka a lidé) K. Raise. Manon Lescaut od V. Nezvala, celá opera Jakobeno (Jakobín), od J. Seiferta Kronplekto de sonetoj (Věnec sonetů) a český veršovaný životopis Doktor Zamenhof. Další překlad, také v rukopise: Serĉado de blua tono (Hledání modrého tónu) od J. Karena. Výbor z jeho původních a přeložených básní vyšel v almanachu Českého esperantského svazu PANORAMO pod názvem VITREROJ. Přispíval do velkého počtu časopisů. KORĴENEVSKAJA Nina (1949-), autorka povídky Vojaĝon en Italion (Cestu do Itálie). KORNFELD Salomon (Grenkamp) (1896-1943), Polský publicista žijící v Paříži. Básně Krioj de l' koro (Výkřiky srdce, 1922) a povídky 5.000.000 (Pět milionů, 1931). KOROTKOV Mihail Gavrilovič - autor povídky Homo kiu mortigis (Člověk, který zabil, 1988). KOZLOWSKI Czesŀaw (1894-1956), Polák, autor básnické sbírky Petaloj (Okvětní lístky, 1912). KOWARA Anna - autorka veršů La rememoroj kaj la revoj (Vzpomínky a sny, 1998). KRESTANOV Ivan (1894-), Bulhar, lektor. Z jeho původních děl jsou: Rememoroj de esperantisto, La lingva esenco de Esperanto. Připravil a přeložil: Bulgara antologio, La bulgara lando kaj popolo, Nuntempaj rakontoj, Vilao apud maro. KRIS Alen (1955-), Rus, přispívající do mnoha esperantských časopisů básněmi, povídkami a recenzemi. KURODA Masayuki (1909-1996), Japonec, autor románu Animo drivas (Duše plyne, 1990) a sbírky povídek Lazur‘ kristala kaj pluv‘ susura (Křišťálový azur a šumící déšť, 1978). KUROPATNICKA-SALAMON H - autorka veršů Renkontoj (Setkání, 1992). KURZENS Nikolajs (1910-1959), Lotyš, ekonom, autor poezie Mia spektro (Moje spektrum, 1931-1935). LAGRANGE Georges (Serĝo Elgo) (1928-2004), Francouz, překládal do esperanta Huga, Cocteaua, Camuse, Ionesca, Brassense. Psal kriminální romány Ŝia lasta poŝtkarto (Její poslední koresponďák, 1988); La nokto de la ezoko (Noc štiky, 1992); La floroj de l' krepusko (Květy svítání, 1995); Surklifa (Na útesu, 2000). LANTI Eŭgeno (pseudonym E. Adama) (1879-1947), Norman, učitel. Autor původních děl: For la neŭtralismon!, La laborista esperantismo, Naciismo. Přeložil: Skizo pri filozofio de l` homa digno od Gillese, Kandid a Tri verkoj de volter od Voltaira. Jeho hlavní díla: Leteroj de Lanti, Vortoj de k-do Lanti. Jeho sloh je prostý, sarkasticktý, užívání přípon a předpon snížil na minimum podle zásady "sufiĉo kaj neceso". Založil svaz Sennacieca Asocio Tutmonda a byl dlouholetým redaktorem třídní revue Sennaciulo. LAPENNA Ivo (1909-), Chorvat, universitní profesor mezinárodního práva a dějin diplomacie v Záhřebu, nyní v Londýně, čestný doktor několika universit, bývalý generální tajemník a potom předseda UEA. Je autorem významných děl: Retoriko, všechno o umění řečnickém, Aktualaj problemoj de la nuntempa internacia vivo, La internacia lingvo, Elektitaj paroladoj, z největší části slavnostní projevy při zahájení světových sjezdů esperanta, dílo historické, literární a didaktické. Z poslední doby je to velkolepé dílo Esperanto en perspektivo. Lapenna dosáhl přijetí UEA do Uneska přijetím slavné rezoluce ve prospěch esperanta na valném shromáždění Uneska v prosinci r. 1954 v Montevideu. Založil při UEA Ústředí pro bádání a dokumentaci [CED], zavedl řečnické soutěže a dosáhl pro esperantské hnutí vysokou prestiž. Jeho sloh je obdivuhodný, jasný, bohatý, je řečníkem světové pověsti. LARBAR Sara viz LEDON DA SILVA Lilia LEDON DA SILVA Lilia (Larbar, Sara) (1956-2003), Brazilská autorka, která tragicky zahynula spolu s manželem. Napsala román Karuseloj (Kolotoče, 1987). LEENHARD A.A. - autor veršů Somera Simfonio (Letní symfonie). LEFEBRE (?-?), Francouz, jehož práce vycházely v esperantských časopisech před první světovou válkou. LEJZEROWICZ Izrael (1901-1942), polský Žid, novinář a obchodník v Lodži. V letech 1940-1942 žil ve Varšavské ghettu a zahynul s celou rodinou. Do esperanta přeložil z hebrejštiny knihu Dibuk (autor An-Ski) a z jidiš La sorĉistino el Kastilio (Čarodějnice z Kastilie, autor Ash). Jeho původním dílem je humorná kniha El la Verda Biblio kaj babiladoj kun Horaĉo Serĉer (Ze "zelené Bible" a potlach s Horácem Hledáčem, 1935). LENGYEL Pál (1868-1932), Maďar, tiskař, vydavatel významného esperantského časopisu Lingvo Internacia ze zač. 20. stol. Překládal, psal, svá dílka zveřejňoval ve svém časopise, např.: Libro de l‘ humoraĵo (Kniha humoru, 1899), La Kalendaro (Kalendář, 1907), Rememoroj (Vzpomínky, 1922-1923). LESER Jolanthe (1909 - 1994), rakouská spisovatelka, píšící německy, maďarsky a esperantsky. Esperantská díla vycházela časopisecky, např. La limo (Hranice, 1953). LEUNBACH - autor románu Ne juĝu! (Nesuď!, 1914). LEVENZON Lev (1887-?), Rus, jehož povídky, básně a scénky vyšly pod názvem La Kapo de l' Gorgono (Hlava Gorgony, 1989). LI Shijun (Shih-Chün) (Laulum) (1923-), Číňan, překládá do esperanta čínskou klasiku Aŭtuno en la Printempo (Podzim na jaře), Frosta Nokto (Mrazivá noc), Ĉe Akvorando (Na okraji vod), Noktomezo (Půlnoc), epopeje Aŝma, Ŭang Guj a Li Ŝjangŝjang, drama Qu Yuan, novely Mirrakontoj el Liaozhai (Podivuhodné povídky z Liahzhai), klasickou čínskou poezii, zpracoval slovník. Původní básně jsou Interkomprenemo (Dorozumění). LIGĘZA Lidia Liljer - Polka, magistr humanitních věd a členka Akademie San Marino. Překládá polskou poezii a píše vlastní: Aleo aŭtuna (Podzimní alej, 1987); Mia eno (Mé nitro, 1996). LINDQVIST Carl - dánský kněz, autor malého románu Ferio kun la morto (Dovolená se smrtí, 1948). LING Chen Mei - autor veršů Plenigu mondon per ardamo (Naplňte svět žárem lásky, 1990). LINTON Kenneth G. (1906-1985), australská autorka dílka Kanako el Kananam (Kanak z Kananámu, 1960) o mravech na Nové Gviney. LISTER Daphne (1921-2003), Angličanka, píše recenze a poezii: Ĝis nun (Dosud, 1976); Kaj poste (A poté, 1986). LIVEN Dek viz GUTIÉRREZ Miguel LIVENTHAL Nicolai - autor veršů Esperantio - ĉefe en Danio (Esperantský svět - hlavně v Dánsku, 1937). LJUBIN, Marin viz GRIGOROV Asen LOGVIN Aleksandr Porfirjeviĉ (Liljer) (1903-1980), ukrajinský železničář, kvůli pronásledování esperantistů za stalina dosti dobrodružný život. Poezie Sur la vivovojo (Na cestě života, 1964). LONG Kris (1944-), britský programátor, autor sbírky poezie Vetertaglibro (Deník o počasí, 1977-78). LÓPEZ LUNA, Anastasio (1914-1995), Argentinec, autor románů Doktoro Bovoro (Doktor Bovor, 1980); Varsovio 1887 (Varšava 1887, 1986); Aventuroj de Petreto (Petříkova dobrodružství, 1994). LORENC František (v Brazílii se psal Lorenz), (1872-1957), profesor, žijící po desetiletí v Brazílii, autor první esperantské učebnice pro Čechy, vyšla v roce 1890 tři roky po vyjití Zamenhofovy knihy La Unua Libro. Byl polygot, znal 80 jazyků a napsal celkem 56 děl; byly to gramatiky různých indiánských nářečí, studie o józe apod. Jeho nejvýznamnější čin je přehlad Bhagavad-gita, ze sanskrtu; Diverskolora bukedeto jsou překlady básní z 80 jazyků. Básně medijně psané: Voĉoj de poetoj el la spirita mondo. V rukopise zůstala Antologio de brazilaj poetoj. LORJAK viz MAHÉ Jacques-Louis LÖWENSTEIN Anna (1951-), Angličanka žijící v Itálii, manželka Renata Corsettiho. Napsala román La ŝtona urbo (Kamenné město, 1999), anglicky a esperantsky, román ze starověkého Říma. Dalším jejím dílem v esperantu je Sukcesa mamnutrado (Úspěšné kojení, 1995). LOZGAĈEV Nikolai Viktorovič (1957-1998), Rus, básník, překladatel, zpěvák. Překládal písně Vysockého. Jeho vlastní poezie vyšla ve sbírkách La tago de l' eterno (Den věčnosti, 1987); Sur tranĉorando de ponard' (Na břitu dýky, 1998). LU Jixin - autor veršů Invit' al Ĉinesko (Pozvání do čínského světa, 1995). LUIN Franko (1941-), Slovinec žíjící ve Švédsku, redkator několika esp. časopisů, založil internetovou knihovnu eLibrejo (eKnihovna), odkud je možno zdarma stáhnout několik stovek publikací ve formátu PDF. Zde vyšla i jeho vlastní oezie Spuroj de miaj paŝoj (Stopy mých kroků). LUKÁŠ Miloš (1897-1976), profesor. Nedostižný překladatel z české poezie a prózy, podávající obsah a formu kongeniálně s původním dílem. Přeložil divadelní hru J. Vrchlického Nokto en Karlŭv Týn, od J. Drdy Muta barikado (u nás dosud v rukopise, ale podle něho existuje překlad v japonštině). Lukáš překládal básně, především z češtiny, ale také z mnoha jazyků antických i moderních, do češtiny přeložil všechny Zamenhofovy básně a mnohé z R. Schwartze, spolupracoval na ĈEĤOSLOVAKA ANTOLOGIO a přispíval do mnoha esperantských časopisů. Výbor z jeho překladů básní i prózy vyšel v almanachu Panoramo pod názvem KOLORA KALEJDOSKOPO. LUNDQUIST F. T. - autor povídky Ŝipestro rakontas (Lodní kapitán vypravuje, 1962). LUYKEN H. August (1864-1940), Němec, později anglický občan. Je autorem velkých původních dobrodružných románů: Paŭlo Debenham (Pavel Debenham, 1912); Mirinda amo (Podivuhodná láska, 1913); Stranga heredaĵo (Podivné dědictví, 1922); Pro Iŝtar (Za Ištaru, 1924), román ze starého Babylonu, který patří k jeho nejlepším dílům. Postavy jeho románů jsou poněkud schematické, sloh klasický. MACGILL Stefan (1948-), Novozélanďan žijící v Maďarsku, činitel Mezinárodní ligy esperantských učitelů. Napsal učebnice esperanta pro děti Okulo (Oko) a Tendaraj tagoj (Táborové dny), hry Najbaroj kaj boroj (Sousedi a vrty, 1989) a povídky La laŭta vekhorloĝo kaj aliaj atento-kaptiloj (Hlasitý budík a jiná lákadla, 1988). MACKAY Robert - autor scének 15 komedietoj (15 malých komedií, 1974). MAGER David - spoluautor veršů Urba oazo (Městská oáza, 1986) - (spoluautor GISHRON, Jeremi). MAHÉ Jacques-Louis (pseudonym Lorjak) (1912-1992), Francouz, fotograf. Napsal několik románů: Neologisme (Cestou neologismů, 1975); Transe (Na onom světě, 1976); Retoj (Sítě, 1978); Regulus (Regulus, 1981); Eŭlalia (Eulálie, 1984); Mariagnes (Mariagnes, 1986); Kromosomoj (Chromozómy, 1989). MÄHRTI Paula, pseudonym nezmáménho autora, který zveřejnil poněkud pomlouvačný román La Manto (Kudlanka nábožná). MALFELIĈULO Ivan viz ŜIRJAEV Ivan MALLIA Carmel (1929-), Malťan, zdravotnický inspektor ve výslužbě, doktor přírodního léčitelství a literatury. Zakladatel a předseda esperantské organizace na Maltě, člen esperantské akademie. Píše články a eseje v maltštině, angličtině a esperantu. Esperantská díla jsou Kontrastoj (Kontrasty, 1980), Kapricaj raketoj (Náladové rakety, 1981), Marionetoj (Loutky, 1999), Ĉielarka estonto (Duhová budoucnost, 2002). Z maltštiny přeložil dvě básně maltského národního básníka Duna Karma (1971-1961), který se také zabýval esperantem, a Maltskou epopej (La Maltská Epopeo, 2001, autor V.M. Pellegrini). V esperantu napsal také publikaci La malta literaturo (Maltská literatura). MANGADA ROSENÖRN Julio (1877-1946), španělský voják narozený na Kubě. Esperanto propagoval v zednářském tisku, spoluzakladatel časopisu Homaro (Lidstvo, 1911). Přeložil (1927) Cervantesovy povídky Du junaj fraŭlinoj (Dvě dívky) a Korneliino (Krásná Cornelia) i ukázku z Dona Quijota a básnické antologie El moderna hispana Parnaso (Z moderního španělského Parnasu, 1927) a Pri Hispanujo kaj ĝiaj popolkantoj (O Španělsku a jeho lidových písních). V esperantu napsal historickou novelu Ferdinando VIa kaj Farinelli (Ferdinand VI. a Farinelli, 1920) a básně Amelia kaj Marina (Amelia a Marina, 1934) a Versaĵaro (Sbírka veršů, 1922). MAO Zifu (1963-), čínský učitel, který po autonehodě ochrnul. Přispívá básněmi, povídkami a recenzemi do esperantského tisku. Vyšla mu básnická sbírka Ŝanĝado (Měnění, 1997). Je považován za jednoho z nejtalentovanějších esperantských básníků. MAR Cicio viz YEH Chün-chien MARICH A. - autor povídky Skizoj el mia propagandista vivo (Črty z mého propagátorského života, 1911). MAŘÍK Jaroslav (1913-1997), odb. patentní literatury, autor díla Resuma historio de Esperanto-movado, autor esperantské verse obchodní příručky Fremdulo antaŭ vendotablo, esperantské devítijazyčné verse Fremdlingva korespondado de filatelistoj; do esperanta přeložil: Ĉeĥoslovaka konstitucio a Lerneja reformo en Ĉeĥoslovakio, spolupracoval na Gvidlibro tra Praha, na atlase Poŝatlaso, na publikaci Juĝu mem (Faktoj pri ČSSR), na slovnících R. Hromady, spolupracoval na díle Esperanto en perspektivo I. Lapenny a byl redaktorem mládežnického časopisu Tagiĝo. MARKHEDEN Malte (1911-), švédský ornitolog, autor povídek Grajnoj (Zrnka, 1994). Zpracovává také ornitologické názvosloví v esperantu, překládá švédskou literaturu. MARON Meva - autorka veršů Urno kun runoj (Urna s runami, 1996). MARTEL-MONTO Jarlo viz HAMMARBERG Jarl MAHÉ Jacques-Louis (pseudonym Lorjak) (1912-), Francouz, autor knih Neologisme (Cestou neologismů, 1975); Transe (Na onom světě, 1976); Retoj (Sítě, 1978); Regulus (Regulus, 1981); Eŭlalia (Eulálie, 1984); Mariagnes (Mariagnes, 1986); Kromosomoj (Chromozómy, 1989). MATKOWSKI Eugeniusz, dříve Matwiejczuk (?-?), Ukrajinec, před 2. světovou válkou přispíval básněmi do časopisu Pola Esperantisto, po válce do Norda Prismo, Oomoto a dalších. Vyšla mu sbírka Poemoj (Básně 1960), známé jsou básně En la frenezulejo (V blázinci) a Kaj via nomo estas Saĝ‘ (A tvé jméno je Moudrost). MATTHIAS Ulrich (1966-), Němec, doktor matematiky. Ve 23 letech napsal román Fajron sentas mi interne (Oheň v nitru cítím, 1990) o dozrávání mládeže, píše články a povídky, např. La lingvo de okuloj (Jazyk očí) či Ŝia unua amo (Její první láska, 1995). Také jeho čínská manželka je aktivní esperantistkou. MATTOS Geraldo (1931-), Brazilec, profesoro, spisovatel, neobyčejný talent. Člen akademie esperanta. Napsal drama ve verších o Zamenhofovi La tento de la junulo (Mladíkovo pokušení, 1953), drama ve verších o pěti jednáních Ivan la Sesa (Ivan Šestý, 1953), tragedií jeho života a ruského lidu, vyprávění o lovech na černochy v 17. století La nigra Spartako (Černý Spartakus, 1955), dramata La servorajto (kaj) La sinmortigo (Služební právo a Sebevražda, 1997), poezii Miniaturoj (Miniatury, 1959); Arĉoj (Smyčce, 1967); Ritmoj de vivo (Rytmy života, 1968); La libro de adoro (Kniha uctívání, 1985); La libro de Nejma (Kniha Nejmy, 1985); Barbaraj sonoj kaj sonetoj (Barbarské zvuky a sonety, 2000). MATWIEJCZUK Esugeniusz viz MATKOWSKI Eugeniusz MAUL Stefan (1940-), narodil se v Jugoslávii, ale když mu byly čtyři roky, rodina se přestěhovala do Německa, kde vystudoval filozofii a historii. Je redaktorem esperantského politického měsíčníku Monato (= měsíc). Kromě článků píše poezii Stef-po-emoj (Štěpánovo bá-snění, 1969); Vortaj (a)ludoj (Slovní narážky a hříčky, 1987). MEKYS Antanas - autor publikace Esperanto en Litovio (Esperanto v Litvě) a učebnice esperanta v litevštině. MELNIKOV Valentin (1957-), moskevský chemik a programátor. Překládá do esperanta ruskou a běloruskou poezii, píše i vlastní básně, které mu vycházejí v esperantském tisku. MENGA Erwan ar - autor povídky La ŝuisto de Gwidel (Švec z Gwidelu, 1986). MERCHANT, John (1872-1936), anglický obchodník. Napsal román Tri Angloj alilande (Tři Angličani v cizině, 1912) a povídky Kompatinda Klem (Ubohý Klem, 1931). METZ Zdravka - povídky Bestoj en nia domo (Zvířata v našem domě, 1999). MEYE Richard (?-1945), autor románu La longa vojo (Dlouhá cesta, 1935). MEYER Samuel (1864-1921), Francouz, tlumočník. Překládal do esperanta francouzskou klasiku La Barbiro de Sevilla (Lazebník sevillský, Beaumarchais), Vojaĝo interne de mia ĉambro (Cesta uvnitř mého pokoje, Maistre), Karmen (Carmen, Mérimée), L’avarulo (Lakomec, Molière). Příkladem původní novely je Malserioza kaj senpripensa (Neseriózní a lehkomyslný). MIHALKOV Georgi (pseudonym MODEST Julian) (1952-), Bulhar, filolog, píše články, recenze i povídky. La Ora Pozidono (Zlatý Poseidon, 1984); Maja pluvo (Májový déšť, 1984), Invento de l' jarcento (Vynález století, 1993); Ni vivos! (Budeme žít!, 1983); Doktoro Braun vivas en ni (Doktor Braun žije v nás, 1987), Mistera lumo (Tajemné světlo, 1987); Sonĝe vagi (Toulat se ve snech, 1992); La fermita konko (Zavřená mušle, 2001). MIĤALSKI Eŭgeno (1897-1937), Rus, učitel. Velký básnický talent. vřelý a prudký. Jeho původní díla jsou: La unua ondo (První vlna, 1918), Prologo (Prolog, 1929), Kantoj de l'amo kaj sopiro (Zpěvy lásky a touhy, 1934), Du poemoj (Dvě básně, 1922), Fajro kuracas (Oheň léčí). Poslední má obsah sociální a třídní. MINOR Karl (1891-1946), Angličan, který žil v Hamburku. Přeložil Lessingovo drama Nathan la saĝulo (Moudrý Nathan, 1923) a napsal původní drama Pro Dio! ne Esperantiston! (Proboha, esperantistu ne!, 1924). MIRSKA Zofia - autorka veršů Fluganta tapiŝo (Létající koberec, 1996); Spitaj pensoj (Vzpurné myšlenky, 1972-1987). MITEV Venelin - verše Fabelo pri bulgara knabino; Neniam mi ĵaluzu vin, Somero cigana (Pohádka o bulharské dívce; Nikdy ať na tebe nežárlím, Léto cikánské), studie o překládání (Tradukarto), překlady z bulharštiny. MIYAMOTO Masao (1913-1989), Japonec, spisovatel, překladatel, redaktor. Jeho původní dílo: Pri arto kaj morto (O umění a smrti, 1970), novely o slavných umělcích. Jeho překlady jsou povídky a romány: Rakontoj de Oogai, Kvin virinoj de Amoro (autor Yhara Saikaku), Kanto de l'koro, Japanaj malnovaj rakontoj, Infanoj de l`atombombo, La infanoj de militbazoj, Hiroŝima, La obstino, Japana kvodlibeto, Sarkasme kaj entuziasme, eseje. MJEDA Zef Luigj (1921-2000), Albánec, učitel, který kvůli politické persekuci musel pracovat jako dělník v továrně na tabák. Tajně učil esperanto, překládal albánskou literaturu, zpracoval esperantsko-albánský slovník. Vyšla mu básnická sbírka Konstruado de Rozafato (Stavba Rozafatu, 1994). MODEST Julian viz MIHALKOV Georgi MOIRAND Daniel - autor krimihry Murdo en Esperantujo (Vražda mezi esperantisty, 1988). MOLEÓN Francisco Javier (1964-), Španěl, povídky v souborech Pandemonio (Pandemonie, 1987) a La mirinda libro (Podivuhodná kniha, 1984). MOLLISON Aleksandro R. - autor povídek La Mastrino de Deuntrun (Hospodyně z Deuntrunu, 1994); La sklaroj (Šalvěje, 1994); Triopo de ama siropo (Trojice sirupu lásky, 1994); Intrigo: tri frivolaj rakontoj (Intriky: tři frivolní povídky, 1995). MONTAGUT Abel (1953-), Katalánec, středoškolský učitel. V rukopise má četné nevydané překlady katalánské literatury. Z několika eposů sloýžil vlastní dílo (Utnoova báseň, 1993); Karnavale (Karnevalovým stylem, 1997). MORAVIAJ ESPERANTO-PIONIROJ bylo významné vydavatelství založené J. Masným, A. Kudelou a A. Neužilem v Olomouci. Zároveň také byli překladatelé následujících děl: RUR K. Čapka, Noveloj Čapka Choda, Du noveloj J. Sumína, Kiel fariĝi kreanto facile kaj rapide (P. Den), Malriĉa knabo, kiu gloriĝis (od Herbena), Fokso-nukso (I. Herman), Mi en li (L. Vladyka), Tridek jarojn en la Ora Nordo (J. Welzl), Homoj sur flosglacio (V. Werner), La koboldo Ondra od J. Mahena. MRÁZ Jaroslav (1933-), Čech, středoškolský učitel, překládá českou poezii (Toman, Neumann, Karen, Bergrová). MUNNIKSMA Feiko - autor veršů Pensoj kaj protestoj (Myšlenky a protesty, 1984). MUNNS Donald W. (1930-1945) - autor románu Londonanidoj (Londýňata, 1946), který napsal ve 14 letech. MURGIN Canko - významný bulharský esperantista, autor veršů Kantoj por la paco (Zpěvy pro mír, 1955). NASH Geoffrey Dalrymple (1882-1945), Angličan, prodělal mnoho profesí. V esperantu napsal básnickou sbírku Miniaturoj (Miniatury, 1931). NAUMOV Ivan (1971-), narodil se v Moskvě, inženýr, zabývá se však turistikou. Vydal básně v ruštině, esperantu a angličtině pod názvem Plejo (Nejvíc, 1995). NEDELĈEVA Nevena - autorka povídek Dum nokta deĵoro kaj teatraĵetoj (Během noční služby a scénky, 1987); Patrina koro (Mateřské srdce, 1995) a hry Dum nokta deĵoro (Při noční službě, 1987). NEERGARD Paul (1907-), Dán, profesor agronomie. Autor významných děl: Atakoj kontraŭ ĝardenplantoj, La vivo de i.a plantoj, přelož. do mnoha jazyků, Terminaro hortikultura, Scienco kaj pseŭdoscienco pri heredo kaj rasoj, Fremdvortoj en Esperanto, redaktor Esperantologie, lingvistického časopisu a Sciencaj studoj, původních vědeckých pojednání. NEGRO, G.C. - autor povídek Padanaj rakontoj - Historioj de l' Montoj kaj de l' Granda Rivero (Povídky z Popádí - Historie Hor a Velké řeky, 2001). NEKRASOV Nikolao (1900-1945). Rus, novinář. Zvláště se zabýval esperantskou literaturou z hlediska sociologického. Jeho hlavní dílo je přek1ad od A. Puškina Eŭgeno Onegin; mnoho překládal z Majakovshého, Gerasimova aj. Vynikající je jeho sbírka původních básní: Krono de sonetoj, původní dílo cestopis: Tra USSR per Esperanto. NEMERE, István (1944-), maďarský spisovatel, píšící maďarsky i esperantsky, překládá z polštiny i esperanta, píše pro film a rozhlas. Velmi plodný autor. Některá díla byla do esperanta přeložena, jiná napsal přímo v esperantu jako originál: La naŭa kanalo (Devátý kanál, 1981), La fermita urbo (Uzavřené město, 1982); Sur kampo granita (Na žulovém poli, 1983); La blinda birdo (Slepý pták, 1983); Febro (Horečka, 1984); La monto (Hora, 1984); Pri naturprotekto (O ochraně přírody, 1985); Serĉu mian sonĝon (Hledej můj sen, 1987); Terra (Terra, 1987); Dum vi estis kun ni (Když jsi byl s námi, 1988); Vivi estas danĝere (Žít je nebezpečné, 1988); Vi povas morti nur dufoje (Zemřít můžeš jen dvakrát, 1989); Pigre pasas la nokto (Loudavě plyne noc, 1992); Nesto de viperoj (Hnízdo zmijí, 1994); Serĉu, kaj vi trovos (Hledej a nalezneš, 1999); Vizito sur la Teron (Návštěva na Zemi, 2001); Krias la silento (To ticho křičí, 2002) . NERVI Mauro (1959-), italský lékař. Díla: La turoj de l' ĉefurbo (Věže hlavního města, 1978); Havenoj (Přístavy, 2001); La Turoj de l' ĉefurbo (Věže hlavního města, 1978). Do esperanta přeložil Kafkovu povídku Proměna (Metamorfozo, 1996). NEVES Gonçalo (1964-), Portugalec, agronom. Člen tzv. Ibera skolo (Iberské školy), jeden z nejtaletovanějších současných autorů. Novely Kompreni (Porozumět, 1993), básně Simptomoj (Symptomy, 1999). NEWELL, Leonard Nowell Mansell (1902-1968), Angličan, autor básní La velŝipo; La ruĝa tramo (Plachetnice; Červená tramvaj, 1938) a povídek Bakŝiŝ (Bakšiš, 1938). Také pořídil nový překlad Shakespearova Hamleta (1964). NOVOBILSKÝ Vlastimil (1935-), docent, RNDr., autor díla Skizo pri la Esperanta literaturo (Náčtr esperantské literatury) a spolupracovník na díle I. Lapenův Esperanto en perspektivo. Autor šesti publikací a studií o J. A. Komenském, redaktor, spolu s ing. Zdeňkem Pluhařem, sbírek přednášek a referátů z konferencí a seminářů SAEST (Seminářů pro užití esperanta ve vědě a technice). NIKOLOVA Lilia - autorka veršů Familio sava (Spásná rodina, 1997). NISIMURA Masao (1907-1940), Japonec, zemřel na tuberkulózu. Po jeho smrti vydala vdova jeho básně pod názvem Edelvejso (Protěž, 1956). Překládal i japonskou poezii. NOGUEIRA Roberto Passos (1949-), Brazilec, učitel esperantského kurzu na univerzitě v Ceará (1967-1971). Píše a překládá poezii a eseje. Sbírka původní i přeložené poezie vyšla pod názvem Vojo kaj vorto (Cesta a slovo, 1972). NORDENSVAN Karl Magnus (1850-1903), Fin, dvorní rada. Napsal tři novely Alpa rozo (Alpská růže), La kristnaska bulko (Vánočka) a Inter tomboj (Mezi hroby). NÚŇEZ DUBÚS Amalia (1889-?), Španělka, telegrafistka, později pomocná vědecká pracovnice. Přispívala do esp. tisku, je zastoupena v básnickém almanachu Dek du poetoj (Dvanáct básníků, 1934). Po válce vyšla její poezie pod názvem Eterneco (Věčnost, 1966). NURHOM Alm - autor povídky La vilaĝo sufokas urbon (Vesnice dusí město, 1931). NZANIYE [B.] Jesse-Le Prince - autor hry La knabino estas mia (Ta dívka je moje). OKA Kazuta - autor románu Matenruĝo - la juneco en la tridekaj jaroj (Ranní červánky - mládí v třicátých letech, 1976). OLSHVANGER Immanuel (1888-1961), Izraelec, překladatel a spisovatel. Narodil se v Grajewu na hranicích Polska a Litvy. Psal anglicky, hebrejsky a esperantsky. v Esperantu vydal sbírku Eterna sopiro (Věčná touha, 1925). OMELKA František (1904-1960) učitel. Jeho původní díla jsou: La alaska stafeto (Aljašská štafeta), Kaptitoj de la glacirokoj (Zajatci ledových skal), Aventuroj de Antonio (Dobrodružství Antonína). V rukopise: La granda admiralo, román o Magalhaesově cestě kolem světa (1519-1521). Česky napsal: Štafeta, Pomoc přijde z hor, Velký admirál, Tondova dobrodružství, Hore dědinú, Nebezpečí láká, Vlci proti Mustangům, Vzdušným oceánem, Lukovský trojlístek, Pasáček Ali, Začalo to v III. A, Maruška, Pedagogický takt, Výchova mravního citu. Povídka Štafeta byla přeložena také do němčiny, angličtiny, nizozemštiny a islandštiny. Popisuje cestu pěti statečných mužů, kteří v šedesátistupňovém mrazu se psími spřeženími dopravili sérum proti záškrtu do postiženého aljašského města Nome v roce 1925. OOZATO Yosizumi - povídka Nimfo (Nymfa, 1997). OSHÓ-DAVIES Olúswábùnmi (1968-), verše Tropika poemaro (Tropické básně, 1999). OTTO Elsa - román Joĉjo, la amiketo (Přítelíček Pepík, 1980). OZOEMENA Ogúinye, Prince Henry = Princo Henriko (1972-), nigerijský básník, Voĉo de juna Afrikano (Hlas mladého Afričana). PAGENSTECHER Johanna (?-1959), Němka. Zanechala sbírku povídek Sagaoj kaj rakontoj laŭlonge de l' Rejno (Ságy a povídky z Porýní, 1958). PAOLET Antonio (1880-1960), Ital, majitel nakladatelství, vydavatel esperantského časopisu Itala Esperanto-Revuo (Italská esperantská revue, 1913-1929), autor hry Ensorĉo (Uhranutí, 1915). PAPAZOVA Penka Petkova - autorka veršů Krucumoj (Ukřižování, 1992); Nur la tempo revenas neniam (Jen čas se nikdy nevrací, 1996). PATERA Jiří (1935-), překládá povídky, pohádky. PATRINU Despina (1930-), řecká spisovatelka, autorka pěti knih v řečtině. V esperantu vydala povídky Homa animo (Lidská duše, 1976) a přeložila vlastní román Danai Vraila (1979). PAYSON Edward Saxton (1842-1932), Američan, operní pěvec. Původní je jeho sbírka básní: Juneco kaj amo. Přeložil: La akrobato de nia sinjorino, La rozujo ĉiumiljara, Palaco de danĝero, a Miserere od M. Wagnallse, Thais od A. France, Luno de Izrael, a Ši, obě díla od R. Haggarda. PENETER Peter viz Kalocsay, Kálmán PETROVIČ Marko (1939-1999), Chorvat, zanechal v rukopisech hodně překladů z jugoslávských literatur. Některé jeho práce se objevily v almanachu Ilia tosto je nia kosto (Jejich přípitek na náš účet, 1990). PETROVIĈ Svetislav S. (1899-1960), Srb, učitel večerní školy, autor učebnice esperanta pro Srby. Původní esperantskou poezií je práce Sonetkrono por la esperantistaro (Věnec sonetů pro esperantisty, 1957). PICASSO Marco (1940-), Ital, doktor geologie, manažer. Autor románu La tunelo (Tunel, 1998) a esej o historii těstovin La pastaĵo (Těstovina). PÍČ Karel (1920-1995), úředník. Vysoce oceňovaný básník. Jeho díla jsou četná. Básně: Angoro (Úzkost, 1982); Obsedo (Posedlost, 1984). Povídky: La Bermuda Triangulo (Bermudský trojúhelník, 1989). Romány: La Litomiŝla tombejo (Litomyšlský hřbitov, 1981); La mortsonorilo de Chamblay (Umíráček v Chambley, 1983); Klaĉejo (Klepárna, 1987); Ordeno de verkistoj (Řád spisovatelů, 1997). Eseje: Interna vivo de Esperanto (Vnitřní život esperanta), Kritiko kaj recenzistiko en Esperanto (Kritika a recenzistika v esperantu). PILGER Wouter F. (1942-), Nizozemec, autor učebnic esperanta, překladatel nizozemské literatury a autor původní esperantské poezie Ne ĉiam (Ne vždy, 1974); Tondaĵoj (Ústřižky, 1978). PIÓRO Julia (1902-1988), Polka, narodila se ve Varšavě jako Julia Lucina Biernacka. Za mlada psala polsky, v roce 1958 začala psát v esperantu. Hlavní díla: Hieroglifo (Hieroglyf, 1979); Fenestro kristala (Křišťálové okno, 1981); El tero kaj etero (Ze země a éteru, 1964); Ora abelo (Zlatá včela, 1988) PIRON Claude (1931-), pod pseud. J. Valano, a J. Balano, Belgičan žijící ve Švýcarsku, psycholog, vedoucí překladatelského týmu u SN. Je autorem řady vynikajících románů a povídek: Gerda malaperis (Gerda zmizela, 1983); Ĉu rakonti novele? (Vyprávět novelami?, 1986); Sen pardono (Bez pardonu, 1988); Vere aŭ fantazie (Skutečně či fantasticky, 1989); Dankon amiko! (Díky, příteli!, 1990); Lasu min paroli plu! (Nechte mě ještě mluvit!, 1984); La kisa malsano (Líbací nemoc, 1991); Ĉu vi kuiras ĉine? (Vaříne po čínsku?, 1976); Ĉu li bremsis sufiĉe? (Brzdil dostatečně? 1978); Ĉu li venis trakosme? (Přišel z vesmíru? 1980); Ĉu ni kunvenis vane? (Cožpak jsme se sešli marně? 1982); Ili kaptis Elzan! (Chytili Elsu!, 1985); Tien (Tam, 1997); Malmalice (Dobromyslně, 2001). PIZZI Francesco (1880-1946), Ital, knihovník, funkcionář katolické esperantské organizace. Přeložil knihu o Františkovi z Assissi La floretoj de Sankta Francisko (Kvítka sv. Františka, 1926) a vydal vlastní poezii En la mondon venis nova sento (Nový duch se rodí po vší zemi, 1925); La Protektanto (Ochránce, 1932). POPOV Kiril P. = Papaver - verše Sub la ĉielarko (Pod duhou, 1994) POTTS Bertram (1895-1994), Angličan žijící na Novém Zélandu od roku 1911. Hlavní díla: Nokto da timo (Noc strachu, 1971); La nova butikistino de Nukagaia kaj aliaj noveloj (Nová hokynářka z Nukagaie a jiné novely, 1978); Kaverno apud la maro (Jeskyně u moře, 1983) PRIVAT Edmond (1889-1982) francouzský Švýcar, universitní profesor, doktor historie. Od roku 1920-1934 šéfredaktorem revue Esperanto, offciálního orgánu Světového esperantského svazu (UEA), kde po celou dobu vycházely jeho skvělé úvodníky. V letech 1921 až 1928 zorganizoval a vedl celé esperantské hnutí. Svými díly Historio de la lingvo Esperanto (Historie jazyka esperanta) a Vivo de Zamenhof (Život Zamenhofův) se stal nejvýznamnějším historikem esperantského hnutí. Další životopisná díla: Hector Hodler (Hector Hodler), La vivo kaj morto (Život a smrt), Vivo de Ghandi (Ghandiho život). Napsal filologickou studii Esprimo de sentoj en Esperanto (Vyjádření citů v esperantu), byl autorem populární učebnice Kursa lernolibro (Učebnice pro kurzy) a čítanky Karlo (Karel). Psychologické studie o mezinárodních problémech jsou díla Interpopola konduto (Vzájemné chování národů) a Federala sperto (Federální zkušenost). Privat je autorem veršovaného dramatu-legendy Ginevra (Ginevra), podle staré keltské legendy a sbírky básní Tra l`silento (Tichem, 1989). Další jeho díla: Junaĝa verkaro (Tvorba z mládí, obsahuje také sbírku Tra l'silento), Du paroladoj (Dvě přednášky), Vivanta lingvo de vivanta popolo (Žijící jazyk žijícího lidu), Pri Esperanta literaturo (O esperantské literatuře), Aventuroj de pioniro (Dobrodružství průkopníka) jsou zábavná vyprávění o významných setkání. A je autorem publikace: De l'koro de Eŭropo (Od srdce Evropy). Ke Gandhimu a Nehruovi jej pojil nejen obdiv, ale i osobní přátelství. Dr. Privat předložil esperanto tehdejšímu Svazu národů, Mezinárodnímu úřadu práce a Světové telegrafní unii. Byl skvělým organizátorem, uspořádal několik mezinárodních konferencí o vyučování esperanta v Ženevě v r. 1922, obchodní a turistickou konferenci v Benátkách v r. 1923, Mezinárodní konferenci o rozhlase v Ženevě v r. 1924, Konferenci o obchodu a průmyslu v r. 1925 v Paříži a konferenci Školou k míru v Praze v r. 1927, kdy esperanto bylo jediným oficiálním jazykem, do kterého každá přednáška, všechny projevy a jednání byly překládány. Dr. Privat patřil k nejvymluvnějším řečníkům a po smrti Zamenhofově byl pověřen každoročním tradičním projevem na slavnostních zahájeních světových sjezdů esperanta. PRODANOV Prodan - autor povídky La episkopa palaco (Biskupský palác). PROĤOROVIĈ-KOĈMARENKO A. - Rus nebo Ukrajinec, který zveřejňoval své povídky v „Lingvo Internacia“ před první světovou válkou. Další informace chybí. PÜHRINGER Rudolf - autor sbírky básní Fia preĝlibro (Darebná modlitební kniha, 1991). PUJULÁ I VALLÉS Frederic (1877-1963), Katalánec, advokát a publicista. Před politickou persekucí uprchl do Francie, za kterou bojoval v první světové válce. Překládal španělskou literaturu, psal v esperantu dramata: La rompantoj (Narušitelé, 1907); Frenezo (Šílenství, 1909). PUMPR Tomáš (1906-1972), doktor práv. Nepřekonatelný překladatel. Jeho hlavní překlady jsou: Bukedo el la naciaj mitoj (Kytice) K. J. Erbena, Bapto de caro Vladimír (Křest svatého Vladimíra) a Reĝo Lávra (Král Lávra), obě od K. H. Borovského a spolu s R. Hromadou a J. Kořínkem přeložil od P. Bezruče sbírku básní Sileziaj kantoj (Slezské písně). Přeložil libreta k operám: Vendita fianĉino (Prodaná nevěsta), Najado (Rusalka), En la puto (V studni) a Sekreto (Tajemství). Přispěl k dílu Ĉeĥoslovaka Antologio, je autorem mnoha filologických esejí, velmi podstatně přispěl k velkému dílu Simpozio pri -ata -ita rozsáhlou studií Esperanto sen aspektoj, napsal řadu básní veselých, jako Viperoj (Šlehy bičem), Foirfesta kanto (Pouťová píseň) a přeložil mnoho lid. písní. Posmrtně vyšel Máchův Máj (Majo) a v rukopise zůstaly od Sv. Čecha Písně otroka a básně O. Březiny. Do češtiny přeložil divadelní hru M. Dekkera: La mondo ne havas atendejon (Svět nemá čekárnu). Spolupracoval na atlase Poŝatlaso (Kapesní atlas). PYSTYNEN Raimo (1930-), autor povídek Finnaj fragmentoj (Finské zlomky, 1995). QUESADA Maria José (1968), Španělka, píše povídky v esperantu. RADAKOVIĈ Branko M. - autor povídek Du noveloj (Dvě novely, 1955) a redaktor veršů Deškinových. RAGNARSSON Baldur (1930-), Islandan, učitel. Slavné jsou jeho sbírky básní Ŝtupoj sen nomo (Schody beze jména, 1959) a Esploroj (Výzkumy, 1973), a přeložil: Sub stelo rigida (Pod pevnou hvězdou), básně Tjorsteinna f. Hamri a Islandaj pravoĉoj (Islandské prahlasy), vyprávění a básně ze starého Islandu. RASKU Erkki (1922-), autor povídkových knih La frato (Bratr, 1990); Iu finna infanaĝo (Jedno finské dětství, 1995). RÉGULO PÉREZ Juan (1914-1993), Španěl z Kanárských ostrovů, filolog, profesor univerzity La Laguna, psal a vydával knihy ve španělštině i esperantu. Byl jedním z největších esperantských nakladatelů, vydával velmi hodnotná díla nejvýznamnějších esperantských autorů a překladatelů. (z češtiny např. Křest sv. Vladimíra a Romeo, Julie a tma). RIBILLARD Jean (1904-1962), Francouz, major francouzské armády, ze které vystoupil hned po skončení druhé světové války. Dlouho sloužil mimo Evropu a zemřel na Tahiti. Pracoval v Esperantské budhistické lize, která také ovlivnila jeho tvorbu: Vagado sub palmoj (Toulky pod palmami, 1956); Vivo kaj opinioj de Majstro M'Saud (Život a názory Mistra M'Sauda, 1963). RICHARDSON David (1926-), Američan, pracoval jako rozhlasový a televizní hlasatel. Psal povídky, napsal biografii prvního anglického esperantisty R. Geoghegana. RIEDL Ladislav - Čech, autor veršů Dum tagoj kaj dum noktoj (Za dní a za nocí, 1922). Spolu s J. Čánským sestavil esperantsko-český slovník (1924) a frazeologický česko-esperantský slovník (1925). RIISBERG Gudrun - dánský autor povídek Suno kaj pluvo (Slunce a déšť, 1972) a skečů Gajaj klubvesperoj (Veselé klubové večery, 1971) a Ni ludas (Hrajeme, 1972). Překládá do esperanta také dánskou literaturu, zvláště pro mládež. RIVIÉRE Christian - autor povídky Ŝak-vojo (Šachová cesta, 2001). ROBINSON Kenelm viz Sturmer, K. R. C. ROCKMANN Franz - spoluautor Internacia legolibro (Mezinárodní čítanka, 1908), kterou s Emilem Starkem sestavili z vlastních textů. ROKSANO viz FLOURENS Jeanne RÖMMESMO Jon - autor básní Fantaziaĵoj kaj kantoj por infanoj (Fantazie a písničky pro děti, 1995), překladatel norských lidových pohádek a autor základních norských učebnic esperanta. ROOVER Rik De = De Roover, Rik - autor povídek La aventuroj de ŝpar- kaj aliaj porketoj (Dobrodružství prasátek-pokladniček i jiných prasátek, 1982) a La ruĝa hirundo (Červená vlaštovka, 1995). ROSA Pavol (1920-), Slovák, ředitel národního podniku, překládal hlavně z poezie Vajanského, Jesenského, Kukučína, Jilemnického, Vámoše aj. Hlavní jeho překlad je Morto de Janošík od Botta. Autor velmi úspěšných učebnic a vedoucí osobnost esperantského hnutí na Slovensku. ROSBACH Hans Amund - autor veršů El propra kaj fremda (Z vlastního a cizího, 1971); Versaĵaro (Verše). Přeložil do esperanta také hymny mnoha národů. ROSBACH Johan Hammond (1921-), norský filolog, redaktor časopisu „Norvega Esperantisto“, spoluredigoval literární časopis „Norda Prismo“. Z latiny přeložil do norštiny Caesarovy Zápisky o válce galské. Esperantská díla: Bagatelaro (Maličkosti, 1951); Homoj kaj riveroj (Lidé a řeky, 1957); La mirinda eliksiro (Zázračný elixír, 1967); Vibraj momentoj (Chvějivé momenty, 1981); Silka kuseno (Hedvábný polštář, 1991); Nomoj (Jména, 1999); Fajrejo (Ohniště, 2002). ROSENÖRN Julio Mangada viz MANGADA ROSSETTI Cezaro (1901-1950), Švýcar žijící ve Skotsku, později v indické Bombaji. Živil se podomním prodejem, jako hotelový kuchař ap. Své zážitky zpracoval v humoristických povídkách Kredu min, sinjorino (Věřte mi, paní, 1950). ROSSETTI Reto (1909-1994), Skot, profesor, bratr Cézara Rossettiho. Jeho básně vyšly v rozsáhlém díle KVAROPO a dále vychází v řadě esperantských časopisů. Mestizo de l'mondo (Mestic světa) je sbírkou básní, El la maniko (Z rukávu, 1984), Pinta krajono (Nabroušená tužka, 1959) jsou novely a Arto kaj lingvo jsou eseje. Přeložil: Tragedio de Otelo, la maŭro de Venecio od W.Shakespeara a operu La piratoj de Penzanco od W. Gilberta. Byl hlavním spolupracovníkem a redaktorem velkého díla Angla antologio. ROSSI Nicolino (1939-), Ital (muž) ze San Marina, hoteliér, autor básnické sbírky Sur la vivopado (Na stezce života, 1980). RÖSSLER Franz-Georg (1949-), Němec, významný hudebník a hudební pedagog. V esperantu píše recenze a poezii, autor sbírek Bestareto (Stádečko zvířat, 1988); Tempo tempesta (Čas bouří, 1985 - 1995) ROTKVIČ Ivo (1901-1983), Chorvat, právník. Jeho původní dílo je: Ĉe l' rando de abismo, eseje, a přeložil: Aŭtuna vespero od M. Ogrizoviče, od Herzoga Pangea a Tragedio en universo. Novou cestou v umění překladatelském, jedním z nejslavnějších překladů je román M. Jelušiče Cezaro. ROUSSEAU Célestin (1861-1949), Francouz, farmaceut. Napsal díla o lékárnictví, v nichž použil i esperanto, a je autorem básnické sbírky Amo, fonto de vivo (Láska, zdroj života). RUMLER Josef (1922-1999), český básník krajiny a domova, vydavatel Máchova Máje a díla Jaroslava Havlíčka, překladatel z polštiny do češtiny. Autor českých básnických knih Vynášení houslí (1970), Hrnek ranního mléka (1973), Výstup na horu Říp (1978) aj. Do esperanta přeložil Máchův Máj (Majo, 1999) a Erbenův Štedrý den (Kristnaska tago, 1999) i řadu drobných překladů, které vycházely v brazilském časopise Fonto. Vlastní báseň vydal dvoujazyčně Ranní dojení - Matena melkado (1987). Do češtiny z esperanta přeložil sbírku Eli Urbanové Peza vino / Těžké víno (1996). Přímo v esperantu napsal experimentální báseň La lasta ĉevalo Lasta ĉevalo (Poslední kůň, 1992), jejíž rytmus připomíná cval koně. SADLER Victor (1937-), Brit, význačný funkcionář esperantských organizací včetně akademie esperanta. Autor sbírky Memkritiko (Sebekritika, 1967). SAĤAROV Aleksandr Andrejeviĉ (1865-1942), Rus, učitel matematiky, zakladatel esperantské knihovny v Moskvě, redaktor esperantských časopisů a autor učebnic a slovníků. Autor povídky Superforta ambicio (Přílišná ctižádost, 1913). SALOVAARA Eija (1920-), Finka, nejdříve pracovala v Oulu jako státní zaměstnankyně do roku 1964, potom v Helsinkách až do penze v roce 1983. Psala povídky, např. Sub la signo de la verda stelo (Pod znamením zelené hvězdy) a Kie boacoj vagadas (Kde se toulají sobi, 1986). SALT Betty (1907-1994), autorka povídky Lito apud la fenestro (Postel u okna, 1999). SAMODAJ Vladimir Vladimirovič (1935-), Rus, filolog-arabista. Pracoval jako překladatel v Jemenu, Iraku a Sýrii, vydával arabskou verzi časopisu Moskovskije novosti, později také verzi esperantskou. Překládá do esperanta ruskou literaturu a píše i vlastní díla, vyšlo mu Ne nur legendoj, ne nur pr SEJM (Nejen legendy, nejen o SEJM, 1999). SEJM je zkratka pro Sovetunia Esperanto-Junulara Movado (Sovětské mládežnické esperantské hnutí), mezi jehož zakladatele Samodaj patřil v roce 1979. SAN MILLÁN ALONSO Rafael de (1866-1924), španělský lékař. V esperantu psal poezii Ŝipopereo (Ztroskotání lodi, 1920); Mia poezio (Má poezie, 1932) a povídky Tri rakontoj kaj kelkaj versaĵoj (Tři povídky a několik veršů, 1910). SAPOĴNIKOV Viktor Sergejeviĉ (1953-), Rus, drvoštěp, chovatel koní, promítač a noční hlídač v sibiřském městě Jalutorovsk. Píše aforismy Proverboj kaj sentencoj (Přísloví a sentence, 1990), a povídky Ljuska Benc (Ljuska Benc, 1992). SÁRKÖZI János (1932-), maďarský fyzik, překládá z maďarštiny do esperanta prózu a píše vlastní novely: La botelo kaj aliaj noveloj (Láhev a jiné povídky, 1993); Eva kaj Adamo (Eva a Adam, 1994); Paĝoj por komencantoj (Stránky pro začátečníky, 1994); Filmo por pli ol 16-jaruloj (Film pro mládež od 16 let, 1996) SAYERS James