Film v rozlišení HD 1440x1080. Doporučená rychlost připojení > 10 Mbit/s. Film v rozlišení PAL 768x576. Doporučená rychlost připojení > 2 Mbit/s.

Putování po ISLANDU:

26.7. - 11.8.2009

Pohádkové duhy nad vodopády, divoké řeky a horské ledovce, ale také sopečné pustiny, soustavy sopek a všudypřítomný vítr a déšť, který nedává krajině a ani cestovateli vydechnout....

Tato zajímavá vulkanicky velmi činná zem nás již delší dobu lákala a proto na přelomu července a srpna jsme vyrazili na Island. Poznávání jsme rozdělili na dvě části. V té první jsme postupně autem objížděli ostrov a vydávali se na krátké treky po ostrově. Druhá část byla ryzí pěší trek vnitrozemím tohoto ostrova.

Následující mapa zachycuje náš pohyb po ostrově, tak jak byl on-line odesílán GPS se satelitním komunikátorem.


Komentovaný bod
Bod na trase

Kudy jsme se pohybovali:



Jaké to vlastně bylo:

27.7.2009 01:11 islandského času (GMT) po přistání na letišti v Keflaviku přebíráme auto z půjčovny a přemísťujeme se na jihozápadní cíp ostrova na útes u majáku strávit ve stanu první noc na Islandu. Po krátké noci vyrážíme na první seznámení s touto zemí.

Přijíždíme do městečka Grindavik dokoupit zásoby potravin a hlavně plyn pro vařič, který jsme letecky nemohli přepravovat. Kartuše s propan-butanem je k dostání u čerpací stanice.

Dominují rybářské lodě a průmyslové budovy na zpracování ryb.

Pohled na typickou islandskou krajinu.

Puklina mezi litosférickými zemskými deskami v oblasti Pingvellir táhnoucí se napříč celým ostrovem.

Vodopád Gullfoss na řece Hvítá padající ve dvou stupních do hloubky 32 metrů.

Druhý den jedeme do vnitrozemí po silnici 35 a dále odbočujeme na F347, kterou se nám daří v momentálních podmínkách s určitou opatrností a citem projet i osobním autem bez náhonu 4x4. Dostáváme se tak do překrásné vulkanicky činné oblasti Kerlingarfjoll.

Stanujeme v lávovém poli v oblasti Kjolur.

Přijíždíme do městečka Blonduos na severním pobřeží ostrova. Konečně benzínová pumpa pro naši téměř prázdnou nádrž.

Pokračujeme jihozápadně po silnici 1 a dále silnicí 711 přímo na sever poloostrova Vatnsnes.

Na mysu Nesta potkáváme tuleně. Dlouho se vzájemně pozorujeme.

Nejsevernější část naší cesty, zátoka Skálavík.

Vodopád Dynjandi.

Tuto noc táboříme u vodopádu v krásné zátoce Dynjandisvogur.

2.8. vracíme v Reykjavíku auto a následuící den jedeme teréním autobusem do oblasti Landmannalaugar, odkud začíná náš pěší trek.

8.8. po 5-ti dnech přicházíme do oblasti Porsmork odkud spojení s civilizací opět zajišťuje teréní autobus.

Poslední pohled na Reykjavík a 11.8.2009 brzy ráno odlet.